Návrh ministerstva práce a sociálních věcí má také prodloužit vyplácení příspěvků na společensky účelná místa z jednoho roku na dva roky či zavést elektronickou evidenci takzvaného náhradního plnění, tedy odběru výrobků a služeb od postižených místo jejich zaměstnávání. Pro vyšší ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele návrh počítá se zpřesněním procesu zveřejňování údajů o platebně neschopném zaměstnavateli.
Od změn v pravidlech agenturního zaměstnávání si ministerstvo slibuje, že na trh budou vstupovat pouze ty agentury, které disponují minimálním odpovídajícím zázemím a jsou schopny zaručit minimální účetní a provozní standardy včetně materiálního vybavení. Předpis má zavést půlmilionovou kauci, kterou bude muset agentura složit. Udělování povolení ke zprostředkování práce se má zjednodušit. Novela zákoníku práce zase podle jejích autorů omezí \"obcházení předpisů\" u pracovní doby, v odměňování a v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Odpovědnost za podmínky bude mít i zaměstnavatel, u něhož budou agenturní pracovníci pracovat.
Na agenturní zaměstnávání bylo v minulosti dost kritiky, týkající se špatných pracovních podmínek nebo nízkých mezd pronajímaných pracovníků.
Počet pracovníků, které si firmy pronajímají od agentur práce, se přitom za posledních pět let zvýšil o 62 procent. Zatímco v roce 2011 agentury poslaly podnikům 171.800 lidí, loni to bylo 277.400 osob. Agentury často zaměstnávají a do firem posílají cizince. Letos v polovině dubna v ČR existovalo 1762 pracovních agentur.
Původně ministerstvo v loňském návrhu novely o zaměstnanosti počítalo s tím, že by agenturní zaměstnanci mohli ve firmách tvořit maximálně 15 procent pracovníků. Od záměru resort nakonec upustil.