Absurdní poplatky nejen v bankovnictví

Reklamní kampaně nových hráčů na bankovním trhu mohly vyvolat dojem, že absurdní poplatky se týkají jen velkých bank. Jsou ale i další instituce, v jejichž sazebnících se skví nesmyslné částky za služby, které lze jinde využívat zadarmo. Problémem je, že se o nich tolik nemluví a často bývají šikovně skryty. V bankovnictví nabral vývoj pozitivní trend. „Obecně lze říci, že většina opravdu nesmyslných a absurdních poplatků již ze sazebníků bank zmizela. Ceny bankovních služeb šly též v mnoha případech výrazně dolů. Přesto jsou ještě poplatky, které by ze sazebníků bank měly zmizet,“ komentuje vývoj Markéta Dvořáčková, ředitelka PR a interní komunikace Equa bank. Podle ní by neměl být účtován poplatek například tehdy, pokud si sám klient nastavuje jakoukoliv službu v rámci tuzemského platebního styku v internetovém bankovnictví. Právě poplatek za zadání příkazu či změny trvalého příkazu přes internetové bankovnictví vyhrál v 11. ročníku ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek. Podle Vladimíra Komjati, tiskového mluvčího Air Bank, stále najdeme v cenících bank některé absurdní poplatky, například poplatky za příchozí platbu, za vedení účtu, za výběry z vlastního bankomatu, za předčasně splacený úvěr a další. “Osobně považuji za absurdní poplatky u služeb, které klientovi nepřináší žádnou velkou hodnotu navíc a sama banka s nimi má jen nízké nebo vůbec žádné přímé náklady,” upozorňuje Vladimír Komjati s tím, že příkladem může být poplatek za zjištění zůstatku přes bankomat, za příchozí platbu nebo elektronický výpis.

Pozitivní vývoj lze spatřovat rovněž v oblasti dodavatelů energií. O dodavatelích elektřiny a plynu se příležitostně hovoří nejen v souvislosti s poplatky, ale i kvůli nekalým obchodním praktikám. „Situace se změnila trochu k lepšímu hlavně díky tomu, že se o absurdních poplatcích mluvilo. Například dodavatelé využívající podomní prodej už přestali účtovat aktivační poplatky, které se pohybovaly třeba kolem 500 až 1 000 korun,“ upozorňuje Jana Poncarová, analytička, poradkyně a zakladatelka portálu EnergetickáPoradna.cz. Některé poplatky ale nadále zůstávají. „Můžeme se setkat se sankcí za předčasné ukončení smlouvy nebo s poplatkem za garanci nejnižší ceny, který považuji za naprostou absurditu. Lidé totiž platí za to, aby jim dodavatel garantoval nejnižší cenu, takže ve výsledku zaplatí ještě více,“ dodává Jana Poncarová.

Příkladem branže, kde mají absurdní poplatky zatím silnou pozici, je trh tankovacích karet. Jejich poskytovatelé mnohdy účtují takové poplatky, které nákupy pohonných hmot paradoxně prodraží. „Zatímco s tankovacími kartami od sítí čerpacích stanic zákazníci získávají zajímavé slevy, stejnou službu bezhotovostních plateb za palivo poskytuje nejmenovaná česká společnost pro platební karty s nemalými poplatky. Zákazníci si tak za natankování každého litru připlatí i přes dvě koruny. Za vrchol pak považuji takzvaný ‚provozní poplatek‘ ve výši 97 Kč, jenž si stejná společnost účtuje v případě, že tankovací karta nebyla v daném měsíci využita k placení,“ uvádí Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která firmám poskytuje tankovací karty euroShell a EuroOil. „Firmám doporučuji, aby si zkontrolovaly, zda na faktuře za tankování nemají takzvaný ‚servisní poplatek‘. Ten představuje přirážku ke každému natankovanému litru a měsíčně dosahuje sumy v řádu tisíců korun. Volbou vhodného poskytovatele tankovacích karet se lze těmto poplatkům lehce vyhnout, čerpat výrazné slevy a snížit výdaje i o 10 Kč/l,“ dodává Damir Duraković.