Daňový bonus v příkladech

Za celý kalendářní rok 2016 činí daňové zvýhodnění na první dítě 13 404 Kč, na druhé dítě 17 004 Kč a na třetí a další dítě 20 604 Kč. Daňové zvýhodnění může uplatnit vždy pouze jeden z rodičů. Zaměstnanci uplatňují daňové zvýhodnění měsíčně. OSVČ podávající daňové přiznání jednou za rok. Daňový bonus může uplatnit poplatník, který měl za rok příjem ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti, kapitálového majetku nebo pronájmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (za rok 2016 tedy 59 400 Kč) a u poplatníka s příjmy z pronájmu nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Maximální částka daňového bonusu činí 60 300 Kč za rok. Poprvé je možné daňové zvýhodnění uplatnit za měsíc, kdy se dítě narodilo a nejdéle je možné daňové zvýhodnění uplatňovat do 26 let věku dítěte v případě splnění podmínky studia. Daňové zvýhodnění nemůže uplatnit OSVČ stanovující výdaje paušálem, kdy základ daně při využití paušálu je více než 50 % celkového základu daně. Daňové zvýhodnění není možné pobírat na dítě, které pobírá invalidní důchod třetího stupně.

Paní Svobodové se narodila dcera 23. srpna. Již ve výplatě za srpen může tedy manžel uplatnit daňové zvýhodnění na dceru. Syn pana Hrubého, který stále studuje na vysoké škole, dosáhne 18. prosince věku 26 let. Ještě za prosinec bude moci pan Hrubý uplatnit daňové zvýhodnění na syna, neboť věku 26 let nedosáhl k 1. prosinci.

Paní Hájková má hrubou mzdu 20 000 Kč a uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti. Měsíční daňové zvýhodnění na dvě děti činí 2 534 Kč (1 117 Kč + 1 417 Kč). Vypočtená daň z příjmu je 1 950 Kč (20 000 Kč x 1,34) x 15 % - sleva na poplatníka ve výši 2 070 Kč). Paní Hájková tedy nezaplatí nic na dani z příjmu a ještě obdrží daňový bonus ve výši 584 Kč (2 534 Kč - 1 950 Kč).

Paní Dobrá pracuje pro zaměstnavatele A na standardní pracovní smlouvu a dále si přivydělává pro zaměstnavatele B na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 12 000 Kč. Paní Dobrá má dvě děti. Daňové zvýhodnění uplatní paní Dobrá pouze při výpočtu čisté mzdy u zaměstnavatele A, kde má podepsáno prohlášení k dani. Daňové zvýhodnění na děti nelze při práci pro více zaměstnavatelů současně uplatňovat u obou zaměstnavatelů. Pokud by paní Dobrá pracovala pouze na základě dohody o provedení práce, potom by mohla u zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani a uplatnit daňové zvýhodnění na děti.

Pan Straka má hrubou mzdu 14 000 Kč a uplatňuje daňové zvýhodnění na dceru. Manželka má hrubou mzdu 13 000 Kč. Pan Straka nezaplatí na dani z příjmu nic a obdrží daňový bonus ve výši 367 Kč (daňové zvýhodnění 1 117 Kč - daň z příjmu fyzických osob 750 Kč). Manželka již daňové zvýhodnění uplatnit nemůže, protože daňové zvýhodnění může uplatnit pouze jeden z rodičů, paní Straková tak zaplatí na dani z příjmu částku 555 Kč (13 000 Kč x 1,34 zaokrouhleno na sta nahoru) x 15 % - 2 070 Kč).

Živnostnice paní Černá v roce 2016 ukončila od 1. září samostatnou výdělečnou činnost, neboť příjmy z provozované živnosti dosáhly za prvních 8 měsíců pouze 55 000 Kč. Paní Černá vede daňovou evidenci. Od září do konce roku 2016 bude paní Černá pobírat podporu v nezaměstnanosti. Paní Černá má jednoho syna. V daňovém přiznání za rok 2016 nebude moci paní Černá uplatnit daňový bonus, neboť roční příjem ze samostatné výdělečné činnosti nedosahuje alespoň limitu 59 400 Kč. Z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč za celý kalendářní rok bude daňová povinnost paní Černé nulová, žádné peníze však nedostane.

Zaměstnanec pan Jelínek má po celý rok 2016 hrubou měsíční mzdu 20 000 Kč a dále si přivydělává samostatnou výdělečnou činností. Za celý rok 2016 činí hrubý zisk ze samostatné výdělečné činnosti při využití výdajového paušálu 40 000 Kč. Protože základ daně ze závislé činnosti (ze zaměstnání) za rok 2016 je vyšší než 50 %, tak může pan Jelínek uplatnit daňové zvýhodnění na své tři děti. Pokud by pan Jelínek podepsal prohlášení k dani u zaměstnavatele, tak by uplatňoval daňové zvýhodnění měsíčně a měl nárok na daňový bonus měsíčně ve výši 2 301 Kč a po odevzdání daňového přiznání by mu vznikl daňový nedoplatek z důvodu příjmů ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud by prohlášení k dani nepodepsal, potom by vznikl panu Jelínkovi po odevzdání daňového přiznání nárok na daňovou vratku z důvodu čerpání daňového bonusu, neboť během roku by zaplatil vyšší daňové zálohy než je jeho roční daňová povinnost.

Živnostník pan Dvořák vede daňovou evidenci. Za celý kalendářní rok 2016 bude mít příjmy ve výši 485 000 Kč a výdaje 295 000 Kč. Pan Dvořák uplatňuje daňové zvýhodnění na 4 děti. Roční daňové zvýhodnění na 4 děti činí 71 616 Kč. Vypočtená daň z příjmu fyzických osob je 3 660 Kč (485 000 Kč - 295 000 Kč) x 15 % - sleva na poplatníka za celý rok 24 840 Kč). Rozdíl mezi daňovým zvýhodněním a daní z příjmu fyzických osob je 67 956 Kč (71 616 Kč - 3 660 Kč). Panu Dvořákovi však vznikne nárok pouze na maximální daňový bonus ve výši 60 300 Kč.