Jak vám sniží důchod nepojištěný rok?

Výše státního důchodu závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Zjednodušeně můžeme osobní vyměřovací základ nazvat průměrnou měsíční mzdou za odpracované roky v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Při výpočtu důchodu v roce 2016 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2015. Jestliže není v některém roce odváděno z příjmu sociální (důchodové pojištění) a nejsou splněny podmínky pro uplatnění náhradní doby pojištění a současně vyloučené doby pojištění, potom se daný rok pojištění nezapočítává do doby pojištění a vyměřovací základ v daném roce je 0 Kč, což znamená rozmělnění celkového osobního vyměřovacího základu za všechny hodnocené roky.

Praktický příklad 1)

Paní Novotná byla po celý rok 2015 na rodičovské dovolené a pobírala pouze rodičovský příspěvek. Dle aktuálně platné legislativy se paní Novotné tento rok bude hodnotit do doby pojištění jako náhradní doba pojištění, neboť péče o dítě do 4 let věku patří mezi náhradní doby pojištění. Přestože paní Novotná po celý rok 2015 pobírala pouze rodičovský příspěvek, ze kterého se sociální pojištění neplatí a měla tedy nulový příjem, ze kterého se odvádělo sociální pojištění, tak rok 2015 nebude mít žádný vliv na výši osobního vyměřovacího základu, neboť tento rok (stejně tak ostatní měsíce péče o dítě do 4 let věku) se při výpočtu osobního vyměřovacího základu vyloučí.

Dobu pojištění je nutné si hlídat

Pro výpočet důchodu je ideální nemít žádné mezery v pojištění, nejlépe pořád pracovat nebo uplatňovat náhradní doby pojištění. Každý nepojištěný rok znamená značné snížení měsíčního státního důchodu. Snížit pokles důchodu se dá využitím institutu dobrovolného důchodového pojištění. Přihlásit se k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění je nutné včas, neboť zpětná účast je ze zákona omezena. Bez časového omezení je možné zpětně dopojistit formou dobrovolného důchodového pojištění evidenci na úřadu práce, která se již nezapočítává do doby pojištění pro důchodové účely. Legislativou je stanovena pouze minimální výše dobrovolného důchodového pojištění, v roce 2016 je to částka 1 891 Kč. Je možné platit i vyšší dobrovolné důchodové pojištění.

Praktický příklad 2)

Pan Pokorný si požádal v roce 2016 o starobní důchod. Pan Pokorný měl v roce 2013 výluku v pojištění, žil pouze z příjmů z pronájmu, ze kterých se sociální pojištění neplatí a nesplňoval žádnou podmínku pro uplatnění náhradní doby pojištění. Roční vyměřovací základ v ostatních hodnocených letech v současné hodnotě byl 28 840 Kč. Pan Pokorný získá dobu pojištění v rozsahu 43 let.

• Protože vyměřovací základ za rok 2013 je 0 Kč, tak dojde k rozmělnění osobního vyměřovacího základu na 27 861 Kč. Státní starobní důchod při získání doby pojištění v rozsahu 43 let a výši osobního vyměřovacího základu 27 861 Kč by byl 12 785 Kč.

Nyní si vypočítáme výši státního důchodu, pokud by pan Pokorný i v roce 2013 měl roční příjem, ze kterého bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění rovněž ve výši 28 840 Kč.

• Osobní vyměřovací základ za všechny hodnocené roky by byl 28 822 Kč. Osobní vyměřovací základ je nižší než vyměřovací základy v jednotlivých letech ve výši 28 840 Kč z důvodu započítání i přestupných let. Pokud by pan Pokorný i v roce 2013 pracoval, potom by získal dobu pojištění v rozsahu 44 let. Měsíční státní důchod by byl tedy 13 191 Kč.

Roční výluka v pojištění tedy znamená v případě pana Pokorného nižší státní měsíční důchod o 406 Kč,tedy o 4 872 Kč za rok. Během let by se z důvodu rozdílné valorizace rozdíl ještě zvyšoval.

V případě, že by si pan Pokorný dopojistil formou dobrovolného důchodového pojištění tento rok pojištění v minimální výši, potom by jeho roční důchod činil 13 064 Kč. Po necelých 7 letech pobírání státního důchodu by převážila výhoda vyššího měsíčního státního důchodu nad zaplaceným dobrovolným důchodovým pojištěním v minimální výši za daný rok.