V Česku se pěstuje pouze geneticky modifikovaná kukuřice, její plochy se ale stále snižují. Letos její výměra klesla skoro o polovinu na necelých 1000 hektarů.
Sněmovní výbor pro životní prostředí doporučil v předloze provést vesměs drobná zpřesnění. Lidovecký poslanec Ludvík Hovorka se neprosadil se snahou prodloužit z pěti na 15 let uchovávání záznamů v registru povolených geneticky modifikovaných organismů. Podobně Olga Havlová z Úsvitu neúspěšně chtěla zakázat používání GMO s výjimkou jejich využití pro lékařské účely.
Novela také ruší povinnost oznamování každého nového geneticky modifikovaného organismu, který je hodnocen jako nejméně nebezpečný, na uzavřených pracovištích. Jde například o vysoké školy, nemocnice nebo biotechnologické firmy, tedy o použití v laboratořích pro výzkumné účely.
Norma zjednodušuje postupy pro práci s GMO v nejnižší kategorii rizika, aby byla odstraněna nadbytečná administrativa při vědecké práci. Bude tak stačit jedno oznámení, pouze u první práce s GMO.
Ministerstvo životního prostředí nyní přijímá ročně přibližně 60 oznámení o GMO v nízké rizikové kategorii. Doufá v to, že se mu tak sníží administrativní náklady. O polovinu, na pět let, se také sníží doba, během které si budou muset instituce uchovávat dokumentaci.