MMF loni změnil pravidla poskytování pomoci, aby mohl nadále poskytovat úvěry zemím jako je Ukrajina, tedy takovým, které jsou v prodlení se splátkami dluhu zahraničním vládám či mezinárodním institucím. Rozhodovat o uvolnění další tranše, která by mohla dosáhnout až 1,7 miliardy USD (41 miliard Kč), má fond v případě Ukrajiny 14. září.
Rusko podalo žalobu na Ukrajinu k londýnskému soudu kvůli nesplácení dluhu ve výši tři miliardy USD v únoru. Splatnost dluhopisů vypršela loni v prosinci, první jednání soudu je stanoveno na 17. ledna.
Siluanov podle agentury Reuters také řekl, že Ukrajina nesplnila podmínky MMF, který by tedy měl pomoc Ukrajině stáhnout. Proto bude Rusko hlasovat proti uvolnění peněz.
Ukrajina se loni v říjnu dohodla s většinou zahraničních majitelů svých dluhopisů na restrukturalizaci, která zahrnuje dvacetiprocentní odpis a prodloužení splatnosti dluhopisů. Do restrukturalizace chtěla zahrnout i Rusko, to ale odmítlo. Zdůvodnilo to tím, že jeho dluh není komerční, ale že jde o státní pomoc, takže se na něj tato dohoda nevztahuje. Postoj Moskvy potvrdil i MMF.
Ukrajinské dluhopisy, o které se vede spor, vydala ještě vláda proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Učinila tak v prosinci 2013, necelé dva měsíce předtím, než byla svržena.