Kterou daň odvádí živnostníci vždy?

Daňové povinnosti jednotlivých živnostníků se mohou značně lišit, např. v závislosti na tom, zdali jsou plátci DPH nebo používají ke své samostatné výdělečné činnosti auto. Nové daňové povinnosti přináší elektronická evidence tržeb, které budou podléhat všechny platby v hotovosti (tedy např. i kartou), a to i u živnostníků, kteří nejsou plátci DPH.

Všechny OSVČ, bez ohledu na to, zdali vykonávají hlavní samostatnou výdělečnou činnost nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, však musí podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob na finanční úřad a přehled o příjmech a výdajích na místně příslušnou OSSZ (Okresní správu sociálního zabezpečení) a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Na sociálním pojištění nebo na dani z příjmu fyzických osob nemusí OSVČ platit nic, na zdravotním pojištění však ano, jak si ukážeme na praktických příkladech. Zdravotní pojištění je pro živnostníky povinnou daní.

Praktický příklad 1)

Pan Novák vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Pan Novák vede daňovou evidenci. Roční příjem pana Nováka za celý kalendářní rok 2016 bude 307 600 Kč a roční výdaje pana Nováka budou 154 900 Kč. Kolik zaplatí pan Novák na povinných daních?

vlastní výpočet autora

Protože je vypočtená daň z příjmu nižší než uplatněná sleva na poplatníka, tak neplatí pan Novák nic na dani z příjmu fyzických osob. Sociální pojištění i zdravotní pojištění musí být při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti vždy placeno. Když je skutečný vyměřovací základ (polovina dosaženého zisku) nižší než minimální vyměřovací základ, tak se sociální pojištění i zdravotní pojištění počítá z minimálního vyměřovacího základu. Za celý rok 2016 činí minimální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění 81 024 Kč a pro platbu zdravotního pojištění 162 036 Kč.

Daň z příjmu nemusí OSVČ platit ani při vyšším hrubém zisku, pokud uplatní některou z nezdanitelných položek snižujících základ daně v souladu se zákonem (např. odpočet zaplacených úroků z úvěru na bydlení, dary, odpočet zaplacených příspěvků na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění) nebo některou další slevu (např. na manželku nebo manžela s vlastními příjmy nepřesahující 68 tisíc Kč za rok, školkovné) nebo daňové zvýhodnění na děti. Osoby samostatně výdělečně činné uplatňující výdaje paušálem ale nemohou uplatnit slevu na manželku nebo manžela a daňové zvýhodnění na děti.

Praktický příklad 2)

Zaměstnankyně paní Pokorná si přivydělává vlastní samostatnou výdělečnou činností. Ze samostatné výdělečné činnosti má paní Pokorná příjem 103 500 Kč. Výdaje uplatní paní Pokorná 40% výdajovým paušálem. Kolik zaplatí paní Pokorná na daních?

vlastní výpočet autora

Paní Pokorná zaplatí na dani z příjmu fyzických osob 9 315 Kč, protože počítáme, že základní slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na dceru, snížilo paní Pokorné daň z příjmu ze závislé činnosti. Paní Pokorná může při výpočtu čisté mzdy v zaměstnání uplatňovat daňové zvýhodnění na dceru, neboť daňový základ za závislé činnosti tvoří více jak polovinu celkového daňového základu. Protože paní Pokorná si přivydělává samostatnou výdělečnou činností při zaměstnání, tak je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší zdroj příjmů. Na sociálním pojištění neplatí paní Pokorná nic, neboť hrubý zisk je do limitu 64 813 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2016 se sociální pojištění z přivýdělku neplatí do uvedeného limitu. Zdravotní pojištění se vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu, nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ.