Provoz Blanky vyjde Prahu zhruba na 20 milionů korun měsíčně

\"Náklady na provoz tunelu bez energií jsou 16 milionů korun měsíčně. V ostrém provozu poklesnou, protože již nebude třeba vykonávat některé činnosti,\" řekl Dolínek. Náklady na energie jsou pak ročně asi 50 milionů korun, tedy zhruba čtyři miliony měsíčně.

Blankou, kterou tvoří Bubenečský, Dejvický a Brusnický tunel, projelo na 30 milionů aut. Rekord v jeden den padl 12. července 2O16, kdy Technická správa komunikací (TSK) napočítala v Brusnickém tunelu 94.500 vozů. Podle Dolínka a Butoviče během ročního provozu nenastaly žádné vážné technické či technologické problémy.

V souvislosti s otevřením stavby klesl provoz v ulici Milady Horákové, Argentinské, Veletržní, na nábřeží Kapitána Jaroše v Praze 7 a na Nuselském mostě. Zhoršil se naopak v ulici Jugoslávských partyzánů nebo v Patočkově a v oblasti kolem Vítězného náměstí. Řidiči také častěji využívají tunel Mrázovka a Strahovský tunel, které na Blanku bezprostředně navazují. Podle údajů TSK je v tunelovém komplexu o 72 procent nižší nehodovost, než bývala ve stejných úsecích na povrchu.

Satra musí do konce letošního roku vypracovat několik dokumentů, například předložit výsledky měření hluku a emisí. Teprve pak bude moci komplex fungovat v běžném, nikoli zkušebním režimu.

Podle Dolínka musí město pokračovat v dostavbě dalších návazných staveb. Vnitřní okruh by měl podle něho od Blanky pokračovat dále Povltavskou směrem do Malešic.

Blanka vyšla na 43 miliard korun, tedy zhruba o deset miliard více, než bylo původně plánováno. Praha dosud vede s dodavateli arbitráže kvůli neproplaceným fakturám.