Index se skládá z pěti ukazatelů, které se týkají velikosti státního sektoru, úrovně právního státu, mezinárodního obchodu nebo celkové regulace. Dalším faktorem je měnové prostředí dané země a inflační prostředí.
V první desítce se dále umístily mimo jiné Singapur, Nový Zéland, Švýcarsko, Kanada, Irsko, Spojené arabské emiráty a Austrálie a Británie, které se dělí o desátou příčku. Na dolním konci hodnocení jsou Venezuela, Libye, Argentina a Středoafrická republika.
Z předních ekonomik světa USA obsadily 16. příčku, Německo 30. pozici, Rusko je 102. a Čína 113. Německo je tak jen o jednu příčku nad Českou republikou. Za Českou republikou skončily země jako Belgie, Japonsko, Polsko, Španělsko, Maďarsko a Itálie. Naopak třeba Rumunsko obsadilo 22. pozici. Polepšilo si i Slovensko, a to na 39. pozici z loňské 47.
\"Ekonomická svoboda vede k prosperitě a vyšší kvalitě života, zatímco nejníže hodnocené země obvykle tíží represivní režimy, které omezují svobodu a příležitosti pro své občany,\" uvádí se v prohlášení institutu. U zemí, které patří do první čtvrtiny nejbohatších zemí, činí průměrný hrubý domácí produkt na hlavu 41.228 USD (993.300 Kč), zatímco u zemí v poslední čtvrtině jen 5471 USD. Průměrný příjem deseti procent nejchudších lidí v ekonomicky nejsvobodnějších zemích je více než dvojnásobný ve srovnání s celkově průměrným příjmem v nejméně svobodných zemích. Také délka života je u lidí ve svobodných zemích výrazně vyšší.
Index se zveřejňuje od roku 1996. Dnes zveřejněné údaje vycházejí z dat roku 2014. Zpoždění je způsobeno tím, že je nutné počkat na údaje ze 159 zemí světa.