Současná první vlna se týká drobných oprav, pro které není třeba stavební povolení. \"Jedná se především o opravy akutního charakteru, jejich realizace bude prvním příkladem dlouhodobé vize SŽDC uvést osobní nádraží do dobrého technického, provozního i estetického stavu,\" uvedl předseda správní rady SŽDC Vladimír Novotný. Zpravidla půjde o výměnu oken a dveří, opravy přístřešků, střešních krytin a fasád. Upravovat se budou i prostory pro cestující, například interiéry čekáren, nádražních hal či sociálních zařízení.
Ve druhé fázi chce nový správce nádraží provést větší stavební úpravy například na nádražích v Břeclavi, Kuřimi, Hradci Králové, Turnově, Lipníku nad Bečvou, Přerově a Sokolově. Jde o nádraží, jejichž opravu chystaly už České dráhy, SŽDC tak převzala dokumentaci k projektům i s platným stavebním povolením. Pro tyto práce, které se uskuteční v příštím roce, vyčlenila správa železnic 198 milionů korun.
Kromě oprav drážních budov se správa železnic zabývá jejich dalším využitím. Státní organizace například zvažuje, že nevyužívané prostory nabídne orgánům státní správy a úřadům. Státní SŽDC totiž může úřadům nabídnout nižší než tržní nájemné. Od přesídlení úřadů si SŽDC slibuje oživení nádraží, které s sebou přinese možnost pronajmout zbylé prostory za komerční ceny soukromým firmám.
Převod nádraží z Českých drah na SŽDC v hodnotě 3,3 miliardy korun schválila vláda koncem loňského roku. Od převodu si stát slibuje zlepšení údržby mnohdy zanedbaných stanic, protože státní správa může na jejich opravy čerpat více peněz z fondů EU než České dráhy, které jsou akciovou společností, byť rovněž ve vlastnictví státu. Na rozdíl od ČD, které mohou z dotací do oprav vložit maximálně 40procentní podíl evropských peněz, správce infrastruktury může dosáhnout až na 85procentní dotaci.
SŽDC plní funkci vlastníka a provozovatele celostátní železniční sítě a regionálních drah ve vlastnictví státu. SŽDC působí jako investor do výstavby tratí, sestavuje také jízdní řád.