Zákon o sociálním bydlení by měl reálně fungovat od podzimu 2018

Návrh zákona o sociálním bydlení vychází z koncepce, kterou loni na podzim schválila vláda. Původně měl zákon platit od začátku roku 2017, ale jeho příprava nabírá zpoždění. Vedle ministerstva práce se na něm podílejí také ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo pro lidská práva.

Ředitel odboru politiky bydlení ministerstva pro místní rozvoj Jiří Klíma řekl, že návrh jako celek nyní není možné hodnotit. Nebyly do něj totiž ještě zapracovány připomínky z rozšířeného vnitřního připomínkového řízení a meziresortní připomínkové řízení ještě nezačalo.

Zpochybnil také rozdělení do tří kategorií bydlení na krizové, sociální a dostupné byty, s nímž počítá koncepce a které dnes prezentovala i zástupkyně ministerstva práce. "Dohodli jsme se, že byty nebudou rozděleny na sociální a dostupné, protože se bude jednat o stejné byty," řekl.

Sociální byty měly být určeny pro lidi, kteří mají problémy se začleněním do společnosti. Museli by se povinně účastnit sociální práce na základě individuálního plánu podpory. Dostupné byty by měly být určeny lidem s nízkým příjmem, kteří ale nemají jiné sociální problémy. Sociální pomoc by mohli využívat dobrovolně.

Nárok na sociální bydlení by měli mít lidé bez bydlení a lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí 40 procent příjmů. Zároveň by jim po odečtení nákladů na bydlení mohlo zbývat maximálně 1,6 násobku životního minima a nesměli by vlastnit žádnou nemovitost. Pouze při zohlednění příjmů by cílová skupina měla zahrnovat asi 390.000 lidí, uvedla Sokačová. Když se bude brát v úvahu i majetek, nárok by mělo mít méně lidí.

Rozhodnutí budou vydávat Úřady práce, které by měly dostat rok na přípravu. "Znamená to změny v organizaci, proškolení lidí a výběrová řízení na agendové systémy," řekla Sokačová. Lidem v bytové nouzi bude muset obec zajistit sociální byt do dvou let, od července 2023 by se lhůta měla zkrátit na šest měsíců.

Svaz měst a obcí ČR nesouhlasí s postojem ministerstva práce, že to pro obce nebude znamenat žádné dodatečné náklady. Uvedla to členka jeho předsednictva a starostka Kunína Dagmar Novosadová.

Za problematický považují obce také zákaz územní koncentrace a rezidenční segregace sociálních bytů, který má zamezit vzniku vyloučených lokalit. Novosadová upozornila, že v praxi mohou mít obce potíže to zajistit. Vznik sociálních bytů, které těmto kritériím nevyhoví, stát nechce finančně podporovat. Od roku 2032 by se to mělo vztahovat i na současnou zástavbu.

Novosadová si myslí, že by o systému sociálního bydlení měla dobrovolně rozhodovat jednotlivá zastupitelstva. Ministryně práce Michaela Marsková (ČSSD) uznala, že některé obce to už v současném systému dělají. Především obce s vyloučenými lokalitami ale podle ní na takové aktivity mnohdy rezignovaly.

V sociálních bytech se bude platit nižší nájemné, jehož výši by mělo určovat ministerstvo financí. Rozdíl mezi sociálním a komerčním nájemným by měl obcím kompenzovat stát vyrovnávacím příspěvkem. Obce by měly mít možnost využívat i byty jiných majitelů, kterým by rozdíl na nájemném uhrazený státem přeposílaly.