Index nálady německých spotřebitelů pro říjen klesl na deset bodů ze zářijové úrovně 10,2 bodu. Analytici oslovení agenturou Reuters čekali, že index, který je založen na průzkumu mezi zhruba 2000 Němci, na úrovni 10,2 zůstane.
\"Důsledky (brexitu) pro evropskou a především německou ekonomiku jsou stále zcela nejasné,\" řekl výzkumník GfK Rolf Bürkl. Potvrdil však dosavadní prognózu GfK, podle které mají reálné výdaje spotřebitelů letos stoupnout o dvě procenta. \"Spotřeba proto zůstává důležitým pilířem ekonomického růstu Německa,\" dodal.
Dílčí index ekonomických očekáváních však klesl již třetí měsíc za sebou. To naznačuje, že spotřebitelé se obávají ekonomického zpomalení v příštích měsících.
Průzkum však také ukázal, že očekávání vývoje příjmů a ochota utrácet mezi spotřebiteli zůstávají na solidní úrovni. Příznivý vývoj na trhu práce způsobil růst mezd, což spolu s rekordně nízkými úrokovými sazbami povzbuzuje tradičně spořivé Němce k vyšším útratám.
Poslední statistické údaje a zprávy o náladě v Německu vykreslují smíšený obrázek stavu největší evropské ekonomiky. Průmyslová výroba v červenci klesla nejvíce za 23 měsíců a vývoz nečekaně vykázal nejvyšší pokles za téměř rok. To naznačuje, že zpracovatelský sektor ztrácí na rychlosti, protože zahraniční poptávka, zvláště z Asie, slábne. Naopak podnikatelská nálada stoupla tento měsíc nejvýše za 28 měsíců po srpnovém prudkém poklesu způsobeném obavami z brexitu.
Německá ekonomika loni vzrostla o 1,7 procenta. Růst tak mírně zrychlil z předloňských 1,6 procenta a dosáhl nejprudšího tempa za poslední čtyři roky. Německá vláda v dubnu předpověděla, že letos by tempo hospodářského růstu mělo zůstat na loňské úrovni, odhad růstu na příští rok ale snížila na 1,5 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta.