Ovocnářství dál v krizi, plocha sadů klesla o osm pct

V posledních letech se v Česku vysazuje kolem 350 hektarů sadů ročně. Jen za poslední dva roky se ale vykácelo 3000 hektarů sadů. Přestože nové výsadby mohou mít proti káceným sadům i násobně vyšší hektarový výnos, úbytek celkové produkce v budoucnu nedokážou zdaleka nahradit. Ludvík upozornil, že ze současné výměry sadů je 6000 hektarů sadů přestárlých, které by bylo potřeba obměnit v horizontu několika málo let.

Ještě před pěti a více lety se plocha sadů pohybovala u hranice 18.000 hektarů. Od té doby nejvýrazněji poklesly plochy broskvoní, a to o 47 procent. Plochy červeného rybízu se zmenšily o 34 procent. Plocha jabloní, které jsou nejvýznamnějším ovocným druhem, klesla o 21 procent. \"Žádný ovocný druh nezaznamenal nárůst ploch. Jen mírný pokles byl zaznamenán u hrušní, třešní, černého rybízu a slivoní,\" uvedl Ludvík.

Hlavní příčinu problémů ovocnáři vidí v zastavení vývozu ovoce do Ruska. Exportní země, například Polsko, na to reagovaly hledáním nových trhů pro svoje produkty. \"To způsobuje pokles cen na celém společném trhu Evropské unie,\" uvedl Ludvík. Česká republika se navíc stala zemí, kam Polsko své vývozy výrazně zvýšilo. Například u jablek Polsko letos čeká rekordní úrodu přes čtyři miliony tun, zatímco česká úroda se odhaduje na 119.000 tun jablek.

Na špatné situaci ovocnářů se podepsaly i počasím způsobené podprůměrné sklizně z let 2010 až 2013. I letos se čeká kvůli jarním mrazům výrazně podprůměrná úroda. Celkové škody z letošních mrazů ovocnáři vyčíslili na 394 milionů korun. Vláda na konci srpna ovocnářům schválila odškodnění 133 milionů korun.

Pokles ceny není jen u čerstvého ovoce, ale i u ovoce na zpracování. \"Zpracovatelé například letos platili za černý rybíz kolem pěti korun za kilogram, za višně méně než deset Kč/kg, cena jablek na zpracování je meziročně poloviční,\" uvedl Ludvík.

Výsadba jednoho hektaru sadu přijde na 750.000 korun až jeden milion včetně technologií závlahy či protikroupových sítí. Z různých dotačních programů se na výsadbu dá získat podpora až 40 procent. Další investice však musejí jít do polní techniky a posklizňových linek, bez kterých se už moderní ovocnářství neobejde.

Vývoj ploch ovocných sadů u hlavních druhů v ČR v hektarech: Ovocný druh 2012 2013 2014 2015 2016 2016/2012 v procentech Jabloň 9071 9080 9023 7975 7178 - 21 % Slivoň 2041 2072 2126 2 056 1996 - 2 % Višeň 1753 1647 1557 1425 1382 - 21 % Třešeň 952 957 954 901 889 - 7 % Meruňka 1105 1075 1061 925 824 - 25 % Hrušeň 753 767 790 745 710 - 6 % Rybíz červený 891 887 797 642 586 - 34 % Broskvoň 652 584 564 407 349 - 47 % Rybíz černý 347 349 375 358 332 - 4 % Angrešt 3 3 2 2 2 - 33 % Celkem 17.568 17.421 17.249 15.436 14.248 - 19 %

Zdroj: Situační a výhledová zprávy ministerstva zemědělství, Registr sadů ÚKZÚZ Brno, Ovocnářská unie ČR

Zdeněk Rychtera dr