Řidiči linkových autobusů se dlouhodobě proti nízkým mzdám bouří, odbory v červnu odsouhlasily přípravu stávky. Šoféři si stěžují, že kraje objednávají dopravu jen na základě ceny, a autobusové firmy pak šetří zejména na mzdách řidičů. Nynější vládní nařízení zvyšující mzdy vychází z dohody mezi zástupci šoférů, vlády a dopravci, ačkoli původně odbory požadovaly navýšení až na 130 korun.
Kromě růstu hodinové mzdy také podle dohody stoupne příplatek za čekání mezi jednotlivými jízdami z 50 Kč na hodinu na 78 Kč. Nově by měl být zaveden příplatek za náročné pracovní prostředí ve výši 6,60 Kč za hodinu. \"Minimální garantovaný příjem řidiče autobusu při 60 hodinách čekání a rozvržené pracovní době v rozsahu 168 hodin se tak zvýší přibližně o 7800 měsíčně,\" uvedl v tiskové zprávě premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Dopravci vyšší mzdy vítají, řidičů je podle nich nedostatek. Současně s nařízením o růstu mezd by ale podle dopravců mělo být určeno, jestli dá peníze na navýšení stát, nebo kraje, a potřebná částka by měla být vyčleněna. \"Schválení je jedna věc, vyčlenění prostředků je druhá věc,\" uvedl Ludomír Landa, ředitel firmy ČSAD MHD Kladno zajišťující autobusovou dopravu ve Středočeském kraji.
Například Plzeňský kraj už podle ředitele ČSAD autobusy Plzeň Jaroslava Vejpravy kvůli růstu mezd zvýšil částku v rozpočtu pro příští rok. Podle Vejpravy hejtman kraje slíbil uhrazení poloviny částky s tím, že zbytek by měla uhradit vláda.
Členové vlády se ale zatím neshodli, zda a jak se náklady na růst mezd rozdělí mezi kraje a stát. Sobotka v září uvedl, že o náklady by se měly podělit kraje a vláda, a to hlavně příští rok. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) řekl, že zvýšení platů řidičů podporuje, ale jen z peněz krajů.