\"Tento podobor ekonomické vědy ovlivňuje řadu oblastí lidské působnosti, od správy firem a podniků po ústavní právo. Z jejich teorií vycházejí ale také třeba pojišťovny, když sjednávají povinné ručení, akcionářské valné hromady, jež schvalují bonusová schémata příslušnému managementu, nebo politici, kteří se chtějí informovaně rozhodnout, zda tu či onu dosud veřejnou službu mají privatizovat a za jakých podmínek,\" řekl ČTK analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Bezprostředností praktického přesahu tak dílo letošních laureátů ceny za ekonomii podle něj předčí práce mnohých jejich předchůdců.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek letošní vítěze, kteří se věnují teorii řízení korporací a jevů s tím souvisejících, včetně morálního hazardu, vidí stále jako určitou reflexi finanční krize roku 2009. Regulátoři učinili nebo dosud činí mnohdy kontroverzní kroky, které mají zabránit opakování této krize. Je žádoucí podívat se na takové kroky očima ekonomické teorie a oddělit je od čistě politické objednávky, dodal.
Analytik poradenské společnosti Deloitte David Marek připomněl, že za podobnou problematiku v roce 1972 bral Nobelovu cenu Kenneth Arrow. V příbuzných oblastech pátrali také držitelé Nobelových cen z let 2007 a 2009, Eric Maskin a Elinor Ostromová.
Hart a Holmström se podle Kovandy v každoročních tipech na vítěze se objevují řadu let. Nejde ale o všeobecně známá jména. Hart například v době vrcholící finanční krize v duchu teorie kontraktu varoval před přímými sanacemi velkých finančních institucí typu pojišťovny AIG. Vládní sanace soukromého ekonomického subjektu je podle něj potenciálně nebezpečná, protože ozdravný proces bankrotu znemožňuje nebo oddaluje. Čistě akademickým badatelem není ani Holmström, který do veřejného života zasahoval například z pozice člena správní rady společnosti Nokia.