Zdaleka nejvíce se na nákladech transformace bude podílet přirážka k cenám energie za drahou \"zelenou elektřinu\", jejíž formou spotřebitelé zaplatí navíc 408 miliard eur. Další velkou položkou je rozšiřování přenosové a distribuční sítě, které si vyžádá přes 55 miliard eur.
List Die Welt, který o studii tento týden informoval, připomněl, že když tehdejší ministr životního prostředí Peter Altmaier v roce 2003 odhadl, že náklady na reformu německého energetického sektoru by se mohly do roku 2030 vyšplhat až na bilion eur, dostalo se mu od médií a politiků výsměchu a napomínání. Studie DICE nyní ukazuje, že náklady na reformu během času neklesají, ale mají tendenci se spíše zrychlovat, takže Altmaierův odhad byl vcelku realistický.
Odhadnutých 520 miliard eur navíc nepředstavuje zdaleka náklady celé energetické transformace, připomněl ředitel DICE Justus Haucap. Jde totiž jen o období do roku 2025 a pouze o produkci elektrické energie, takže údaj nepočítá s budoucími náklady plánovaného přechodu na bezuhlíkové zdroje v dopravě, výrobě tepla a dalších odvětvích.
Odhady budoucích nákladů jsou založeny na údajích ústavu Öko-Institut, tedy instituce, kterou by asi nikdo nepodezíral z jejich zveličování, řekl ředitel DICE. Odmítl přitom námitky, že tyto odhady nezahrnují úspory nákladů u spotřebitelů, jak často argumentuje lobby obnovitelných zdrojů. Dopady přechodu na pokles velkoobchodních cen energie a nákladů dovozu surovin jsou do výpočtu začleněny a není tedy možné je \"odečítat dvakrát\", řekl Haucap.
Energetický přechod se \"vymkl kontrole\", řekl ke studii Hubertus Pellengahr, šéf Iniciativy pro novou sociálně-tržní ekonomiku (INSM), která studii zadala. \"Tento chaos nakonec zaplatí spotřebitelé,\" dodal.
Jen \"zelená přirážka\" k ceně elektřiny se za pět let zvýšila na dvojnásobek a od počátku tisíciletí dosáhla 17násobku. Bývalý ministr životního prostředí Jürgen Trittin přitom v roce 2003 sliboval, že transformace nebude stát spotřebitele \"více než kopeček zmrzliny měsíčně\", připomíná Die Welt.