Provozovatelé solárních elektráren žalovali stát, neboť nesouhlasili s omezením státní podpory pro provozovatele elektráren. Soud dal podle MF státu za pravdu, že garantovaná návratnost investic do solárních elektráren je stále zachována a žaloby jsou tudíž nedůvodné.
Již v minulosti ústavní soudci rozhodli, že solární odvod není v obecné rovině protiústavní, pokud nemá na konkrétní firmu takzvaný rdousící efekt. Podle rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu může stát v takovém případě daň prominout, případně s odvodem posečkat, což zdůraznil také ÚS.
Stát žalovaly firmy Three P section, KPS energie, ABALANZAR, TM-SOLAR, CH Solar Source, SOLAR-CZV, TOWAKI JAPAN TECHNOLOGY, ABA Solar alfa, TERMOKOM CT, PERFEKTIA, GREEN POWER ENERGY.
Šestadvacetiprocentní daň pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 schválili poslanci na konci roku 2010 v reakci na boom nových slunečních elektráren vyvolaný zvýhodněným výkupem energie. Platit měla tři roky, později Parlament její účinnost prodloužil a snížil sazbu na deset procent. Provozovatelé elektráren zavedení odvodů kritizovali jako nečekaný a protiústavní zásah do svých podnikatelských záměrů. Proti Česku vedou arbitráže, mnozí se v soudních sporech pokoušejí doložit rdousící efekt.