Rychlostní tratě by mohly být financovány ze soukromých peněz

PPP projekty by se tak týkaly téměř všech chystaných vysokorychlostních tratí. Při současné délce přípravy velkých infrastrukturních staveb lze očekávat, že na první rychlostní železniční spojení je možné získat stavební povolení až po roce 2030, uvedl ředitel odboru strategie Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Radek Čech. Správa železnic nyní pracuje na prvním kroku, kterým jsou technicko- provozní studie. Stanoví, jakým řešením a pro jaké rychlosti by se v Česku měly vysokorychlostní tratě stavět. Studie by měly být dokončené příští rok v květnu.

Zapojení privátního kapitálu nejčastěji spočívá v tom, že stát do stavby nevloží vlastní peníze, ale přenechá výstavbu kompletně na soukromém investorovi. Tomu pak platí za bezchybný provoz na daném úseku po předem sjednanou dobu.

Mezi prvními vysokorychlostními tratěmi, které chce SŽDC stavět, jsou úseky napojující českou železniční síť do zahraničí. Kolem roku 2030 by se mělo pracovat na spojení Prahy s Německem přes Ústí nad Labem a Drážďany a rovněž přes Plzeň a Mnichov. Na Moravě jde o spojení Brna a Břeclavi s napojením na Vídeň a Bratislavu a dále pak spojení Brno - Přerov.

Vysokorychlostní propojení Prahy a Brna je chystané ve druhé vlně, která je směřovaná k roku 2050. Zde jsou dvě pracovní varianty napojení, jižní větev by měla směřovat přes Benešov a severní přes Havlíčkův Brod. V tomto balíku SŽDC ještě předpokládá spojení z Prahy do Polska buď přes Liberec nebo přes Hradec Králové.

Výběr trasy pro nové rychlostní tratě nicméně není podle Černého jednoduchý. \"Všichni chtějí vysokorychlostní trať, nikdo ale nechce, aby mu vedla méně jak dva kilometry od domu,\" uvedl. SŽDC také nemá příliš zkušeností se stavbou železnic v nové trase, většina současných projektů jsou modernizace nynějších železničních tras.