V Česku se z GMO pěstuje pouze geneticky modifikovaná kukuřice, její plochy se ale stále snižují. Loni její výměra klesla skoro o polovinu na necelých 1000 hektarů. Letos podle údajů ministerstva zemědělství spadla o dalších 92 procent a pěstoval ji jediný zemědělec na Pardubicku na ploše 75 hektarů. V roce 2008, kdy byla v Česku geneticky modifikovaná kukuřice nejrozšířenější, ji pěstovalo 167 subjektů na ploše přesahující 8300 hektarů. Kukuřice s genetickou modifikací má lepší odolnost proti škůdci zavíječi kukuřičnému.
Novela také ruší povinnost oznamování každého nového geneticky modifikovaného organismu, který je hodnocen jako nejméně nebezpečný, na uzavřených pracovištích. Jde například o vysoké školy, nemocnice a biotechnologické firmy, tedy o použití v laboratořích pro výzkumné účely.
Norma zjednodušuje postupy pro práci s GMO v nejnižší kategorii rizika, aby byla odstraněna nadbytečná administrativa při vědecké práci. Bude tak stačit jedno oznámení, pouze u první práce s GMO.
Ministerstvo životního prostředí nyní přijímá ročně přibližně 60 oznámení o GMO v nízké rizikové kategorii. Doufá v to, že se mu sníží administrativní náklady. O polovinu, na pět let, se také snižuje doba, během které si musí instituce uchovávat dokumentaci o GMO.