O stavbu jádra v ČR se zajímá 6 společností včetně Rusů a Číňanů

Ministerstvo průmyslu minulý týden bez bližších podrobností uvedlo, že ČR oslovila kvůli dostavbě deset společností, zájem poskytnout informace jich projevilo šest. S nimi ČR nyní jedná. Odpovědi od firem, které se týkají technického řešení stavby, česká strana očekávala do konce října.

\"Je nutné zdůraznit, že nejde o nabídky na dostavbu nových bloků jaderné elektrárny, ale o odpovědi na naši žádost o informace,\" podotkl dnes Štuller. Uvedl, že odpovědi od firem nyní budou využity pro vypracování podkladů pro vládu, která následně rozhodne o investorském modelu a modelu financování výstavby nových jaderných bloků v zemi. \"Zdaleka se ještě nenacházíme v procesu výběru dodavatele, a proto nyní ani nemůžeme dostávat nabídky. V současném stádiu jde o poskytování rámcových obchodně- technických dat,\" dodal zmocněnec. Ministerstvo průmyslu už dříve uvedlo, že čeká, že vláda rozhodne o modelu dostavby nového jaderného zdroje v první polovině roku 2017.

Vláda loni v červnu schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Počítá se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.

Hospodářské noviny minulý týden uvedly, že Čína požaduje po české vládě slib, aby některá z tamních firem dostala zakázku na dostavbu jádra v ČR bez výběrového řízení. To, že by bylo jednodušší postavit nový jaderný blok v Česku pomocí mezivládní dohody než tendru, potvrdil v pondělí také ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren ČEZ Petr Závodský. ČEZ obě tuzemské jaderné elektrárny provozuje.

Podobný způsob použilo Maďarsko, které se na konci roku 2014 dohodlo bez výběrového řízení na rozšíření své jaderné elektrárny Paks s ruským Rosatomem, který dnes potvrdil zájem stavět i v Česku.

ČEZ zrušil v dubnu 2014 tendr na dostavbu dalších dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín. Důvodem bylo to, že česká vláda na stavbu neposkytla státní garance. Zrušeného zadávacího řízení se zúčastnily americko-japonská společnost Westinghouse, česko-ruské konsorcium MIR.1200 a francouzská Areva, která byla z tendru vyřazena. Ruskou stranu tehdy v konsorciu MIR.1200 zastupovaly dceřiné společnosti Rosatomu Atomstrojexport a Gidropress.