Hodnocení vychází z dat z výročních zpráv a účetních závěrek pojišťoven za loňský rok. Uvádí se v něm, že i přes výrazný hospodářský růst v loňském roce vzrostly finanční zůstatky na bankovních účtech jen o 1,4 procenta na 15,35 miliardy korun. Poměr těchto zůstatků k celkovým ročním výdajům zdravotních pojišťoven se snížil na 6,1 procenta.
"Systém veřejného zdravotního pojištění tak zůstává nadále zranitelný vůči negativním šokům, nejen v podobě návratu recese, ale také významnějšího zpomalení hospodářského růstu. Navzdory krátkodobé stabilizaci nelze hovořit o finanční udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění z dlouhodobého, ani střednědobého hlediska, a proto je nutné hledat další zdroje k jeho stabilizaci," stojí se v předkládací zprávě. Kvůli větší stabilitě systému chce ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) uzákonit pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce, tedy za děti, důchodce či nezaměstnané. S návrhem ale nesouhlasí ministerstvo financí, které vede předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Příjmy ze státního rozpočtu za státní pojištěnce loni vzrostly meziročně o 1,8 procenta na 60,94 miliardy korun a tvoří 24,1 procenta z celkových příjmů systému. Příjmy z vlastního výběru pojistného od zaměstnavatelů, živnostníků a osob bez zdanitelných příjmů činily loni 188,7 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více.
Z celkových výdajů 252 miliard korun představovaly 97 procent, a tedy 244,8 miliardy korun, výdaje na zdravotní služby. Meziročně stouply o 5,6 procenta. V přepočtu na jednoho pojištěnce dosáhly 23.483 korun.
Celkové kladné saldo vykázala loni Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) a Oborová zdravotní pojišťovna (OZP), ostatní pojišťovny se propadly do záporných hodnot.
Ke konci loňského roku pojišťovny evidovaly 10,4 milionu pojištěnců, nejvíce - asi 5,9 milionu - jich měla VZP. V pojišťovnách bylo loni zaměstnáno v průměru 5832 lidí, o 14 více než rok předtím.