Tématu přechodu žáků ze základních na střední školy se náš server obvykle nevěnuje, tentokrát jsme ale uznali za vhodné učinit výjimku. Dozněla totiž druhá kola přijímacích zkoušek na střední školy. Jak tvrdí ministryně školství Petra Buzková, která letos mnoha dětem ušetřila práci s vyplňováním zbytečných kolonek v přihláškách, na hodnocení změn přijde pravý čas nejdříve v září. To nám ale nebrání v malém ohlédnutí za tím, jak na kontroverzní inovaci až dosud reaguje veřejnost.
Ministerstvo letos umožnilo dětem podat přihlášku pouze na jednu střední školu. Pro ty, kteří by nebyli přijati, zbývala možnost druhého kola - ta ovšem znamenala omezený výběr škol i počet volných míst.
Reakce na tuto změnu byly sice argumentačně docela pestré a našlo se mezi nimi dokonce i pár zajímavých návrhů na jiný způsob reformy, z hlediska postoje pro a proti byly ale ohlasy trochu jednotvárné: prakticky všechny se k uskutečněné reorganizaci přijímacích řízení stavěly odmítavě. Pozitivní názory tvořily buď jasnou menšinu, nebo jako obvykle nebyly tolik slyšet (pravděpodobně však obojí).
Nejčastější výtka upozorňovala na to, že nové pořádky znevýhodňují nadané žáky a prestižní střední školy. V souvislosti s tímto bodem se stalo už téměř pověstným jméno Václava Klause mladšího, ředitele Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze a jednoho z nejhlasitějších oponentů Buzkové, na jehož škole probíhaly čtyři dny před oficiálním ministerským datem přijímaček "dovednostní testy". Nebyl to ojedinělý případ - jinde mohly děti třeba vyzkoušet přijímací testy "nanečisto". To, že se ministerské nařízení dá obejít, však odpůrce nijak neuklidnilo. K dalším kličkám navíc pravděpodobně došlo i během vypsaných druhých kol. Školám, které se podle Martina Fendrycha a jeho článku v časopise Týden vzepřely "sociálnímu inženýrství" ze strany ministerstva, tak hrozí problémy se zákonem.
Překvapivě podrobný návrh změny zveřejnila na stránkách Lidových novin Kateřina Havlíčková. Ta by školám přiznala možnost samostatně určit podmínky zkoušek a případně je ani nevypsat. "V sousedním Německu přijímací zkoušky na střední školy neexistují. (...) Některé spolkové země stanovují průměr známek, který zaručuje přijetí na určitý typ školy. Žáci se tedy mohou dlouho na výsledky, které jim zajistí přijetí na gymnázium, soustředit," souhlasila v Týdnu ekoložka Neela Winkelmann-Heyrovská. Ani tento návrh však nepřipadá ideální těm, kteří se orientují v reálném stavu českého školství. Středním školám totiž nijak nezaručuje, že žák ze základní školy přichází s takovými známkami, jež skutečně odpovídají jeho znalostem. Učivo je sice všude do značné míry podobné, hodnocení ze strany učitelů se však může lišit.
Opačný problém nastává, pokud vyučující berou přijímačky až příliš vážně. "V posledních ročnících základky byla u nás výuka úplně nanic. Většina učitelů se totiž snažila do nás nacpat látku tak, aby se co nejvíc z nás dostalo na gymnázia. Často jsme pak neměli informace vůbec dané do souvislostí, některé věci nám ani nevysvětlili a prostě řekli, ať se je naučíme z učebnice nazpaměť," říká dnes osmadvacetiletý Radek Trantina, který vyšel základní školu počátkem devadesátých let. Jeho zkušenost by snad bylo možné označit za porevoluční relikt socialistického školství, podle některých ale tato praxe funguje i dnes.
Úplné zrušení přijímacích zkoušek je už delší dobu záměrem paní ministryně. Buzková uznává, že vidina testů u žáků často vyvolává stres, který může ovlivnit schopnost soustředění a tím pádem i výsledky přijímaček. Koncem loňského května se například objevila zpráva o tom, že ministerstvo navrhuje zavést pro uchazeče o studium na středních školách systém jakýchsi osobních portfolií, jejichž smyslem by bylo konkrétně dokumentovat žákovy školní úspěchy i neúspěchy. Je tato varianta reálná? Nebo nakonec dojde na úplně jiné řešení? A jak dlouho ještě vydrží v platnosti kritizované změny, jejichž významu rozumí mimo budovu ministerstva jen málokdo?
Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.