Ochranné pásmo se týká stávající infrastruktury a úrovně provozu. Pokud by se letiště rozšiřovalo, muselo by požádat úřad o vytvoření nového pásma. Uvnitř pásma se nachází 50 staveb, u kterých musí letiště zajistit plnění všech hlukových limitů, případně je od majitelů vykoupit.
\"Kromě ochrany samotného letiště je vyhlášení OHP důležité i pro ochranu lidí před spekulanty, kteří ve spolupráci s některými obcemi totálně ignorují existenci letiště a snaží se umísťují rezidenční zástavbu do jeho těsné blízkosti. Lidem pak domy prodávají s tím, že žádné letiště nebude,\" řekl ČTK generální ředitel letiště Martin Kačur. \"Zároveň nám ochranné hlukové pásmo umožní garantovat plnění závazků, jež máme vůči armádě až do roku 2027,\" dodal.
Podobně má ochranné hlukové pásmo vytvořené i pražské Letiště Václava Havla, i když s výjimkami z plnění hygienických limitů hluku, a dále vojenská letiště. U jiných letišť v ČR zatím hlukové pásmo vyhlášeno nebylo. Jde tak precedentní rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví.
Letiště Vodochody kvůli plánovanému rozšíření již několik let usiluje o posouzení vlivu na životní prostředí EIA. To získalo v roce 2013, ale ministerstvo životního prostředí kladné stanovisko o rok později zrušilo. Po soudních sporech městský soud na začátku roku 2016 rozhodnutí ministerstva zrušil. Resort by tak měl vydat závaznou podobu stanoviska podle nového zákona o EIA, od dubna tak ale podle Kačura neučinil. \"Vyzvali jsme ministerstvo životního prostředí, aby závaznou podobu stanoviska vydalo do poloviny listopadu, jinak se kvůli nečinnosti ministerstva životního prostředí znovu obrátíme na soud,\" podotkl Kačur.
Podle Kačura stát dlouhodobě nezákonně brání naplnění privatizačního projektu Aera Vodochody, jehož součástí je i projekt rozvoje letiště, se kterým jej vláda skupině Penta v roce 2006 prodávala.