Původní novela sociálních demokratů předpokládala, že zaměstnanci měli mít právo obsadit třetinu míst v dozorčí radě v podnicích zaměstnávajících více než 50 lidí. Zbylé dvě třetiny by volila valná hromada. Ve společnostech bez dozorčí rady by zaměstnanci měli být nově zastoupeni ve správních radách. Sněmovna podpořila pozměňovací návrh Jaroslava Klašky (KDU-ČSL) zavést tuto povinnost pro společnosti, které zaměstnávají více než 500 lidí.
Poslanec ANO Ivan Pilný neuspěl s návrhem na zamítnutí normy. \"Stát by podnikatelům neměl překážet,\" řekl Pilný. Varoval před amatérskými zásahy do fungující ekonomiky, které mohou ohrozit podnikatele, zaměstnance i hospodářství jako takové.
Naopak Jaroslav Zavadil (ČSSD) za předkladatele uvedl, že zatupování zaměstnanců v řídících orgánech obchodních společností je významným evropským právem. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) není s účastí zaměstnanců v dozorčích radách problém. Tento model neohrozil poválečnou prosperitu Německa a neohrozí ani růst české ekonomiky, řekl.
Povinné zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách obchodních společností bylo zrušeno k předloňskému lednu. Zachováno je jen pro dozorčí rady státních podniků. Novela předpokládá, že společnosti, na které dopadne, budou muset upravit stanovy a složení dozorčí rady do dvou let od účinnosti normy.
Dozorčí rada dohlíží na činnost představenstva a na činnost společnosti. Její členové mohou nahlížet do veškerých dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti nebo kontrolovat účetnictví. Dozorčí rada je oprávněna svolat valnou hromadu a schvalovat převádění majetku překračujícího třetinu jmění společnosti.