Prognóza EK: České hospodářství letos poroste o 2,2 procenta

09.11.2016 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Brusel 9. listopadu (zpravodaj ČTK) - České hospodářství letos poroste o 2,2 procenta, uvedla ve své pravidelné podzimní makroekonomické předpovědi Evropská komise. Pro příští rok čeká komise růst českého HDP o 2,6 procenta a v roce 2018 ještě o desetinu procenta více. Růst podpoří rostoucí investice i posilování soukromé a veřejné spotřeby.

Komise připomněla, že letošní odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) o 2,2 procenta představuje výrazný propad proti hodnotě 4,5 procenta z loňského roku. Důvody podle unijní exekutivy souvisejí s cyklem čerpání peněz z evropských fondů.

Komise je ve svém odhadu o něco konzervativnější než Česká národní banka (ČNB), která před několika dny zlepšila letošní odhad vývoje české ekonomiky na 2,8 procenta.

Naopak Evropská komise, která makroekonomické prognózy nabízí třikrát ročně, nyní svou poslední předpověď z května o desetinu procenta vylepšila. Na jaře pro letošek uváděla českých růst na 2,1 procenta, pro rok 2017 pak 2,6 procenta.

Na růst ekonomiky bude mít vliv růst investic i soukromé spotřeby a to i přes očekávané zpomalení růstu zaměstnanosti. S růstem investic se ale bude snižovat význam exportu. Rizikem také zůstává nejasná míra i přesný čas investičních aktivit, ale také možnost nižšího než očekávaného růstu mezinárodního obchodu.

Komise připomíná, že česká inflace byla v prvních třech čtvrtletích letošního roku nízká, v celoročním průměru by měla letos činit 0,5 procenta. V roce 2017 by ale měla zrychlit v souvislosti s vyššími importními cenami a roustoucími cenami energií. Ve druhé polovině roku 2018 by tak měla česká inflace dosáhnout dvouprocentního cíle, který si stanovila ČNB.

Deficit veřejných financí komise pro letošek očekává na úrovni 0,2 procenta, v roce 2017 na 0,6 procenta a o rok později na 0,7 procenta. Důvodem je růst daňových příjmů a sociálních příspěvků, předpověď zmiňuje podíl kontrolních hlášení daně z přidané hodnoty či spotřební daně z tabáku. Celkové příjmy ale poněkud poklesnou, především v důsledku nižšího čerpání evropských fondů.

To se na výdajích projeví nižší mírou veřejných investic. Zpomalení soukromých investic podle komise do jisté míry nahradí vyšší vládní výdaje, například na platy státní administrativy či učitelů.

V roce 2017 deficit prohloubí obnova veřejných investic, příjmy by měly vylepšit opatření směřující proti daňovým únikům, jako například elektronická evidence tržeb. Stejné trendy mají pokračovat také v roce 2018.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK