Vyplývá to z roční analýzy růstu a zprávy o mechanismu varování, které dnes komise představila. Materiály souvisejí s takzvaným evropským semestrem, zavedeným v reakci na finanční krizi v roce 2010. Členským zemím umožňují získat představu, kam by měly v příštím roce orientovat svou hospodářskou politiku. Poukazují také na státy, kterým by mohly hrozit potíže.
\"Komise doporučuje pozitivní fiskální politiku na podporu růstu a měnové politiky Evropské centrální banky, která nemůže nést břemeno sama. Každý členský stát by měl hrát svou roli: ty, které si to mohou dovolit, by měly více investovat, a ty, které mají menší fiskální prostor musejí pokračovat v reformách a prorůstové fiskální konsolidaci,\" uvedl dnes předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Pro eurozónu jako celek proto komise v příštím roce doporučuje fiskální expanzi ve výši 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přispět by to mělo k podpoře reforem i hospodářského růstu.
Evropa podle názoru unijní exekutivy zažívá křehký, ale relativně odolný návrat k růstu, její HDP je vyšší než před krizí, snižuje se nezaměstnanost a naopak se zvyšují investice. Stále však přetrvává \"dědictví krize\", především v sociální oblasti, ale i například ve vysoké míře veřejného i soukromého zadlužení. Dnes předložená zpráva o mechanismu varování upozorňuje na možnou hospodářskou nerovnováhu u 13 zemí Evropské unie, včetně například Německa. Česká republika mezi nimi zmíněna není.
Členské státy by podle názoru komise měly zdvojnásobit úsilí v podpoře investic, pokračování strukturálních reforem a udržení odpovědné fiskální politiky. Soustředit by se ale měly také na sociální spravedlnost a \"inkluzivní\" růst, ze kterého by měly prospěch co nejširší vrstvy obyvatel. Unijní exekutiva připomněla v této souvislosti svůj pracovní program na příští rok, v němž je například posílena role jejího investičního plánu.
\"Pakt stability a růstu dál platí a budeme ho uplatňovat,\" prohlásil eurokomisař pro euro Valdis Dombrovskis. Situace v evropských zemích se podle něj zlepšuje také právě kvůli tomu, že komise tlačí na to, aby státy dodržovaly pravidla. Kromě Itálie a Belgie dnes komise varovala před rizikem nadměrného deficitu rovněž Litvu, Kypr, Slovinsko a Finsko. Komise už také do hloubky zkoumá situaci ve Francii a ve Španělsku a Portugalsku.
Italský premiér Matteo Renzi už dal ale najevo, že jeho země rozpočtové plány měnit nehodlá. Řím, který na příští rok počítá s rozpočtovým schodkem 2,3 procenta HDP, žádá o \"větší flexibilitu\" v pravidlech a poukazuje například na břímě, které země nese v souvislosti s migrační krizí.