Firma ministra financí Andreje Babiše (ANO) se peněz domáhala jako odškodnění za údajné porušení dohod při privatizaci Unipetrolu, avšak neuspěla v arbitráži a následně ani u soudu.
Dovolání Agrofertu odmítl v létě Nejvyšší soud (NS), nyní, s časovým odstupem, zveřejnil odůvodnění. Institut návrhu na zrušení rozhodčího nálezu nemůže podle stručného usnesení sloužit jako opravný prostředek proti rozhodčímu nálezu.
Justice má v řízení o zrušení rozhodčího nálezu pouze zkoumat, zda v konkrétním řízení byla oběma stranám poskytnuta dostatečná možnost k uplatnění jejich procesních práv a zda se procesním postupem rozhodčího soudu jedna strana nedostala do nerovného postavení. Ve sporu Agrofertu s PKN Orlen byla podle pravomocného rozsudku zachována rovnost stran a nedošlo k porušení procesních práv. NS dovolání odmítnul pro nepřípustnost, uvedl mluvčí soudu Petr Tomíček.
Agrofert podal na PKN Orlen v souvislosti s privatizací Unipetrolu čtyři žaloby navazující na předchozí arbitráže. Uspěl podle dostupných informací jen s jednou z nich, když v roce 2009 soud nařídil Polákům zaplatit smluvní pokutu zhruba 2,45 miliardy.
Státní podíl v Unipetrolu původně v roce 2001 tehdejší menšinová vláda ČSSD v čele s nynějším prezidentem Milošem Zemanem nabídla Agrofertu. Babišovi se ale zdála cena 11,7 miliardy korun vysoká, a když stát nechtěl slevit, z privatizace nakonec sešlo.
Podíl posléze od státu koupil v roce 2004 za 14,7 miliardy polský podnik PKN Orlen. Úzce ale při privatizaci spolupracoval s Agrofertem, kterému prý za pomoc slíbil výhodně odprodat kontrolní podíly v dceřiných firmách Unipetrolu - Kaučuku, Agrobohemii, Aliachemu, Paramu a Chemopetrolu. Po privatizaci však PKN Orlen Agrofertu podíly neprodal.