Hlasující členové výboru odhadovali jako zhruba stejně pravděpodobné, že ekonomika bude růst pomaleji, než předpovídají jejich dosavadní odhady, i to, že bude růst rychleji. \"Téměř všichni z nich nadále soudili, že krátkodobá rizika pro naplnění ekonomického výhledu jsou zhruba vyrovnaná,\" uvádí se v zápisu. To podle agentury Reuters dál podpořilo už takřka všeobecné přesvědčení finančních trhů, že Fed svou základní sazbu zvýší na zasedání, které se bude konat 13.- 14. prosince.
Většina účastníků zasedání včetně nehlasujících členů se shodla, že sazby by bylo vhodné zvýšit \"relativně brzy\". Někteří se vyslovovali pro to, aby se tento krok konkrétně odehrál na prosincovém zasedání, což by podle nich posílilo věrohodnost Fedu.
Fed poprvé zvýšil základní sazbu loni v prosinci z rekordního minima 0,0 až 0,25 procenta, na kterém ji ve snaže o podporu hospodářského růstu držel sedm let. Další zvyšování úroků ale centrální banku donutily odložit obavy kolem vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie. Na posledním zasedání pak nebyla na takový krok vhodná doba kvůli tomu, že několik dní poté se v USA konaly prezidentské volby.
Šéfka Fedu Janet Yellenová minulý týden v Kongresu řekla, že důvodů ke zvýšení úroků v USA je stále více a Fed by k němu mohl přikročit už brzy. Dodala, že zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA na plánech Fedu ohledně zvyšování sazeb nic nezměnilo.