Banky na Slovensku za první tři čtvrtletí letošního roku ještě zvýšily čistý zisk meziročně o 6,4 procenta na 560,64 milionu eur (15,1 miliardy Kč). Bez započtení jednorázových příjmů by ale zisk sektoru v meziročním srovnání byl o osm procent nižší.
\"Už v příštím roce budeme sledovat pokles ziskovosti bankovního sektoru. Tento trend bude pokračovat i v letech 2018 a 2019,\" řekl novinářům výkonný ředitel útvaru dohledu nad finančních trhem NBS Vladimír Dvořáček. Pokles by se měl dotknout hlavně bank, které se zaměřují na drobné klienty.
Podnikání bank na Slovensku letos ovlivnilo také zavedení stropu na poplatek při předčasném splacení úvěrů na bydlení, o kterém rozhodl parlament. \"Důsledkem je přibližně zdvojnásobení úvěrů, které byly refinancovány. Zároveň došlo ke skokovému poklesu úrokových sazeb,\" uvedl Dvořáček.
Hospodaření bank ovlivní v příštích letech také rozhodnutí parlamentu, podle kterého země zachová bankovní daň do konce roku 2020 na stávající úrovni a nebude ji snižovat, jak bylo původně plánováno. Podle ministerstva financí, které změnu navrhlo, stát díky tomuto opatření získá v příštích třech letech 153,2 milionu eur (4,1 miliardy Kč).
Na Slovensku se podle NBS v letošním roce zvyšuje objem úvěrů na bydlení nejrychleji v EU a u spotřebitelských úvěrů jde o druhý nejrychlejší nárůst ze zemí evropské osmadvacítky.
Největší peněžní ústavy na Slovensku patří zahraničním bankovním skupinám. Ty do slovenského bankovního sektoru vstoupily, až země peněžní ústavy ozdravila a nabídla investorům.