Asi nejrozšířenější náhradou jdou tzv. e-cigarety (elektronické cigarety). To jsou vlastně elektronické přístroje s nimiž kuřák vdechuje páry převážně s nikotinem. Směs nikotinu a dalších přídavků se zde nespaluje při devíti stech stupních Celsia, jako u klasických cigaret. Zahřívá se pomocí lithiové baterie na teplotu kolem 60 stupňů Celsia. „Nikotin je v kapsli e-cigarety rozpuštěn v propylenglykolu nebo glycerinu. Zahříváním ale vznikají látky, které jsou zařazené mezi možné lidské karcinogeny. Do směsi se také přidávají další látky, které mají zvýšit atraktivitu chuti a vůně, dnes jich známe asi osm set druhů. E-kuřák si ale může vlastní iniciativou různé směsi smíchat a vytvořit tak zcela nedefinovatelnou směs, jejíž páry vdechuje. Manipulací s napětím baterie lze také dosáhnout vyšších koncentrace páry, kterou vdechuje,“ vysvětluje profesorka Drahoslava Hrubá z Ústavu ochrany a podpory zdraví Masarykovy univerzity v Brně.
- Čtěte také: Jak vysoké je zdanění krabičky cigaret?
E-kuřáci
Posoudit škodlivost e-cigaret přesnými vyšetřeními v laboratořích není podle Drahoslavy Hrubé možné. „Směsi, které se vyskytují nejčastěji, byly analyzovány a přinesly poznatky, že vdechovaný a vydechovaný kouř není čistá vodní pára, jak slýcháme v reklamách. Obsahuje různé toxické kovy, karcinogeny, látky na bázi asfaltu a nikotin, ale v menších množstvích než u tradičních tabákových cigaret. Akutní účinky na respirační a srdečně-cévní ústrojí jsou však podobné. Obsah látek v tzv. secondhand smoke, tedy zakouřeném ovzduší, je nižší, takže i riziko u nekuřáků, kteří tam jsou, je menší. Není však nulové. Americké aerolinie například vztahují zákaz kouření na palubách letadel i na elektronické výrobky,“ pokračuje Drahoslava Hrubá. Zatím podle ní neexistují žádné poznatky o tom, jaké zdravotní následky mohou mít dlouholetí kuřáci e-cigaret. Neužívají se totiž tak dlouho, aby se studie mohly uskutečnit. Ví se však, že lithiové baterie občas vybuchují a vyvolávají požáry nebo poškození držitelů e-cigaret. V USA bylo již popsáno více než 50 případů, další se vyskytly ve Velké Británii.
Vodní dýmka, žvýkací tabák
K výrobkům, u kterých se tabák také spaluje, patří i vodní dýmka, jejíž obliba v posledních letech překročila historické hranice muslimských států na Blízkém východě a Asii, a je vyhledávána i ve vyspělých zemích Severní Ameriky a Evropy. „Lidé se mylně domnívají, že poskytuje zdravější kouření, protože se chemické škodliviny zadržují ve vodě, kterou dým probublává. Je to omyl. Voda zachycuje jen část škodlivin. Jejím úkolem je dým ochlazovat. Vykouří-li kuřák celý obvyklý obsah vodní dýmky, vdechne mnohokrát více kouře než z klasické cigarety a s ním i větší obsah škodlivin,“ upozorňuje Drahoslava Hrubá.
Kuřák vodní dýmky musí při potáhnutí překonávat odpor vody i dlouhé hadice s náustkem, takže jeho úsilí vdechování je vyšší a kouř se dostává do periferních oblasti dolních dýchacích cest. „Pro kontaminaci zevního prostředí jsou vodní dýmky rovněž nebezpečnější: Vyšší koncentrace emisí produkuje i dřevěné uhlí, na kterém se směs tabáku a dalších ingrediencí spaluje. Podle zahraničních studií se už po dvou hodinách kouření vodních dýmek v kavárnách a restauracích vyskytovaly koncentrace CO a jemných prašných částic v hodnotách, které přesahují bezpečné limity pro pracovní prostředí. Při skupinovém užívání vodní dýmky hrozí riziko přenosu patogenních mikroorganizmů z horních cest dýchacích a dutiny ústní; některé jsou původci velmi závažných onemocnění, jako je TBC, HIV/AIDS, nebo žloutenka,“ pokračuje profesorka Hrubá. Kromě výrobků, které tabák spalují nebo nikotin zahřívají, existuje ještě tzv. bezdýmný tabák (šňupací, žvýkací), kterým uživatel poškozuje jen sám sebe a ne své okolí.
Výkonnost abstinujících klesá
Pokud jde o srovnávání psychické a fyzické výkonnosti u kuřáků a nekuřáků, příliš se neliší, pokud dovolíme při testech kuřákům kouřit. V případě, že musí abstinovat, je jejich výkonnost významně snížená. „Znamená to, že kouření výkonnost absolutně nezvyšuje, ale naopak při abstinenci nastupuje nervozita, snížená pozornost a soustředění, které provází touha po nikotinu. Tento efekt je nejčastější příčinou nezdarů při pokusech o odvykání kouření,“ konstatuje profesorka Hrubá.
Se stárnutím populace se zvyšuje výskyt senilní demence, Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Hledají se nejen léky, ale i rizikové faktory nemoc způsobující. „V podstatě všechny epidemiologické studie zcela jednoznačně našly protektivní účinky nikotinu u Parkinsonovy nemoci. U kuřáků je její výskyt zhruba třetinový v porovnání s nekuřáky, a dlouhodobá abstinence postupně riziko zvyšuje. V experimentech na zvířatech se ukázalo, že nikotin snižuje toxicitu látek, které u zvířat Parkinsonovu nemoc vyvolávají. Děje se to ale jen tehdy, je-li podáván v malých dávkách. Vysoké dávky mají účinek opačný,“ doplňuje Drahoslava Hrubá.
Také narušení paměťových funkcí je podle epidemiologických studií výraznější nejen u kouřících seniorů nad 65 let, ale i kuřáků ve středním věku, tedy 30 až 60 let. Jde o úbytek schopnosti učení, audiovizuální a pracovní paměti, schopnost pamatovat si aktivity ze dne na den, zhoršuje se slovní zásoba i plynulost řeči. Byly nalezeny i vztahy dávky a účinku, progrese byla rychlejší u silných a dlouhodobých kuřáků. Zanechání kouření tento degenerativní proces zpomalilo. Kouření je pokládáno za samostatný rizikový faktor pro rozvoj Alzheimerovy choroby.