Právě kvůli cenovému zvýhodnění ekologických kamionů se letos nepodaří překročit desetimiliardovou hranici ročního výběru mýta. Podle Zaorala se celkový letošní výběr zastaví na hranici zhruba 9,9 miliardy korun a proti loňsku se výnos zvýší maximálně o 200 milionů korun.
Největší podíl kamionů s nejekologičtějšími motory jezdí zpravidla na dálnicích, a to v západní části republiky. Je tak zřejmý rozdíl mezi východem a západem z hlediska stáří vozidlového parku, kdy nejstarší a nejvíce zpoplatněná vozidla systém eviduje na česko-slovensko-polském pomezí, uvedl Zaoral. Většina nejmodernějších kamionů pak jezdí v dálkové dopravě, což ale není dáno výhradně slevami na mýtném pro ekologická vozidla. Firmy na delší vzdálenosti posílají novější vozidla, aby omezily možnost, že se jim kamion po cestě porouchá, dodal.
Prostřednictvím mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Na mýtném se od té doby vybralo téměř 76,8 miliardy Kč. Náklady na provoz mýta činí letos ke konci října téměř 1,8 miliardy korun.
Celkové náklady na výstavbu a správu sítě mýtných bran představují při rozložení do desetiletého provozu 27procentní podíl vůči mýtným výnosům. Náklady na výstavbu bran ale stát platil zejména v prvních třech letech po spuštění mýta, kdy například v roce 2009 tvořily více než pětinu nákladů. Letos budou tyto fixní náklady podle odhadu Inoxive podobně jako vloni na úrovni 0,8 procenta.
Nynější kontrakt státu se společností Kapsch na provoz systému vyprší na konci letošního roku. Ministerstvo dopravy nestihlo najít pokračovatele provozu v řádném výběrovém řízení. Úřad proto smlouvu s Kapschem o tři roky prodloužil a během této doby chce najít nového provozovatele v otevřené soutěži. Do ní se budou moci zájemci přihlásit s jakoukoliv technologií, tedy nejen s takzvaným mikrovlnným systémem, který Česko využívá nyní.