Senát nepřijal návrh na schválení normy ani na její zamítnutí. Následně nepodpořil pozměňovací návrh ústavně-právního výboru, jenž by vyškrtl trest pro společnosti za to, že by novou povinnost nesplnily. Sankce spočívá v možnosti soudu firmu zrušit a nařídit její likvidaci.
Obnovu práva zaměstnanců na zastoupení v dozorčích radách obchodních společností chtěli sociální demokraté původně pro firmy s více než 50 pracovníky. Sněmovna normu změkčila, hranici pro tuto povinnost posunula na 500 zaměstnanců. Zaměstnanci by měli mít podle novely právo obsadit svými zástupci třetinu míst v dozorčí radě. Zbylé dvě třetiny by volila valná hromada. Ve společnostech bez dozorčí rady by zaměstnanci měli být nově zastoupeni ve správních radách.
Proti normě vystupovali v dolní komoře zejména poslanci hnutí ANO, návrh na její zamítnutí ale neprosadili. Proti obnově zaměstnaneckého práva se postavila i Hospodářská komora, podle níž přinese podnikatelům další administrativní a finanční zátěž.
Povinné zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách obchodních společností bylo zrušeno k předloňskému lednu. Zachováno je jen pro dozorčí rady státních podniků. Novela předpokládá, že společnosti, na které dopadne, budou muset upravit stanovy a složení dozorčí rady do dvou let od účinnosti normy.
Dozorčí rada dohlíží na činnost představenstva a na činnost společnosti. Její členové mohou nahlížet do veškerých dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti nebo kontrolovat účetnictví. Dozorčí rada je oprávněna svolat valnou hromadu a schvalovat převádění majetku překračujícího třetinu jmění společnosti.