Jurečka: Po roce 2020 by mohl vzniknout pilíř na vyrovnávání trhu

\"Evropské státy proto přemýšlí pro nové programovací období, které začne po roce 2020, o vybudování tzv. třetího pilíře společné zemědělské politiky, kterým by se vyrovnávaly poklesy cen na trhu s komoditami,\" řekl ČTK Jurečka. Ten také stále věří, že čeští zákonodárci stihnou do konce mandátu současné sněmovny schválit i fond těžko pojistitelných rizik. Je však možné, že se ještě u něj změní parametry, dodal.

Třetí pilíř by měl sloužit jako intervenční záloha. V okamžiku, kdy na trhu dojde k propadu cen, tak by díky němu mohly evropské státy nakupovat danou komoditu, nebo zemědělcům finančně vypomáhat. \"Nikdo neupřesnil, jak je to myšleno. Něco podobného funguje u zemědělců ve Spojených státech, kdy jim stát je schopen garantovat minimální výkupní ceny zemědělských komodit. A je schopný dointervenovat tu část ceny, která zůstává jako rozdíl,\" sdělil ČTK Jurečka.

V současnosti fungují dva pilíře evropské zemědělské politiky. V prvním jsou peníze přerozdělované na přímé platby, jsou v něm také například peníze na pohodu zvířat. Ve druhém, který představuje program rozvoje venkova, se pak vyplácí příspěvky například na investice, životní prostředí, inovace.

Po reálném brexitu, tedy až Velká Británie, která je čistým plátcem do unijního rozpočtu, přestane přispívat Evropské unii, si ministr nedokáže představit, jak by se finanční výpadek zvládl nahradit. \"Nebudeme muset tu korunu obracet jenom jednou, ale dvakrát, víc nad tím uvažovat,\" dodal Jurečka. Podle něj bude třeba dávat větší důraz na kontrolu smysluplnosti investic, přemýšlí se také o umenšování dotací, naopak by se více hledělo na návratnost peněz do rozpočtu.

\"Bude obrovský tlak na to, aby byla zemědělská politika více zelená, aby dokázala více řešit klimatické výzvy, to je podle mě jasné,\" dodal ministr.

Například ze současného programu rozvoje venkova budou moci čeští zemědělci do roku 2020 čerpat téměř 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu je 35 procent, zbytek jsou evropské zdroje. Jen na hlavních zemědělských titulech by měli mít čeští zemědělci letos vyplaceno 31,6 miliardy korun. Podle schválené společné zemědělské politiky pro roky 2014-2020 by měli evropští farmáři dostat celkem 408,3 miliardy eur (tedy přes 11 bilionů korun).

Podobně jako třetí pilíř evropské zemědělské politiky by mohl fungovat i fond těžko pojistitelných rizik, který chce ministr schválit jako poslanecký návrh. Do fondu by přispívali jedna ku jedné zemědělci a stát, v případě nadměrných srážek nebo sucha z něj budou zemědělci čerpat peníze. Maximální rozsah fondu by měl být podle dřívějších informací 14 miliard korun, podpora bude moci fungovat do konce roku 2022.

Podle ministra je zatím otevřené, jak budou nastavené sazby, přičemž jednat se v příštím roce bude i o systému vyplácení. Tedy zda by se měly peníze začít vyplácet zemědělcům, kteří do fondu přispějí, a to v případě poklesu ceny úrody o 30 procent vůči průměru za posledních pět let po odečtu nejlepšího a nejhoršího roku. \"Loňský rok ukázal, že na určitou část území může přijít to, že z pěti let mám negativní tři roky. A začínáme se dostávat k tomu, že ten poměr je strašně nízko,\" vysvětlil ministr.

Rekordní sucho loni zasáhlo prakticky celou republiku. Problémem bylo hlavně pro pěstitele kukuřice a ovoce, dopad mělo i na pícniny. Naopak obilovinám se dařilo.