Čtveřice tranzitních železničních koridorů, které napojují tuzemskou páteřní síť na mezistátní železniční trasy, se připravuje od 90. let. První koridor vedoucí z Německa přes Děčín, Prahu, Pardubice a Brno do Rakouska byl dokončen v roce 2004. Ve stejném roce byl hotový i druhý koridor vedoucí z Polska přes Ostravu do Břeclavi a dále do Rakouska. Třetí koridor měl být původně hotový v roce 2006, aktuálně činí zpoždění této stavby zhruba dvě desítky let.
Problémy s výstavbou železničních koridorů způsobily v minulosti zejména potíže s výkupy pozemků, změny projektů během přípravy včetně úsporných opatření a v nedostatku financí. V případě trasy třetího koridoru procházející údolím Berounky pak významné zpoždění způsobila i skutečnost, že původní projekt nepočítal s modernizací současné trati vedoucí podél řeky, ale s výstavbou nové trasy vedoucí z velké části tunelem dlouhým 25 kilometrů. Od tohoto záměru ale úřad kvůli vysokým nákladům upustil.
V současnosti modernizace koridoru předpokládá dvě fáze. První z nich je zmiňovaná modernizace současné tratě, která se zaměří zejména na vybavení trasy moderními zabezpečovacími zařízeními včetně dálkového ovládání tratě. Ve druhé fázi pak bude potřeba vybudovat trať novou, protože úpravy stávající trasy nemohou zajistit požadované výkony, zejména v dálkové dopravě, uvedlo v materiálu ministerstvo.
Posledními´dokončenými úseky čtvrtého koridoru z Německa přes Ústí nad Labem, Prahu a České Budějovice do Rakouska mají být podle ministerstva dopravy části trasy ze Soběslavi do Doubí a ze Sudoměřic do Votic, které mají být hotové ve druhé polovině roku 2021. I zde váznou podle Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) především výkupy pozemků. U obou staveb je navíc problém s uznáváním starého zákona upravujícího posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Pouze stavba ze Sudoměřic do Votic je přitom mezi prioritními stavbami, pro které není potřeba celý proces posuzování vlivu na životní prostředí opakovat.