Povinně by do fondu dávali korunu za metr krychlový zpracovaného dřeva zpracovatelé s objemy nad 20.000 metrů krychlových ročně, korunu na hektar pak vlastníci s lesními pozemky většími než 1000 hektarů. Dřevařský fond by měl fungovat podobně jako už existující vinařský fond, stejnou sumu jako soukromníci poskytne také stát.
Z fondu by měly jít peníze na osvětovou a marketingovou činnost, vzdělávat by měl i školáky. Děti by se tak mohly dozvědět, jak je les a výrobky z něj důležité a co může přinášet koloběh dřeva pro krajinu.
Ministr naopak na jednání koaliční rady neponese materiál, podle kterého by stát zvyšoval podporu pro dřevozpracovatele, kteří navýší své kapacity. \"Dokud na něm nebude shoda a nebude projednán i s nevládními organizacemi ve dřevozpracujícím průmyslu, tak ho ani na koaliční radu neponesu,\" dodal ministr.
Hmota dřeva v lesních porostech v Česku dlouhodobě roste, uvádí Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL) v Brandýse nad Labem. Nyní je zalesněno 34 procent plochy státu, přičemž od roku 1990 kromě let 2006 a 2007 po likvidaci škod po orkánu Kyril byl vždy vyšší přírůstek lesa než těžba. Proti období první republiky vzrostla hmota stromů na dvojnásobek. Předloni bylo v ČR v lesích 693 milionů metrů krychlových dřeva.
Podle ministerstva zemědělství se polovina českého vytěženého dříví vyveze do zahraničí na další zpracování. Podle Jurečky by se mohlo zpracovávat více v ČR, což by mělo dopad na zaměstnanost i odvody do státního rozpočtu.