Zemědělský diplomat kvůli Trumpovi možná do USA nezamíří

Výběrová řízení jsou podle Jurečky už prakticky dokončená, s finálním jmenováním se čeká na rozhodnutí státních tajemníků, případně ministrů. \"Jestli tady bude ambice tamní trh nějak výrazně uzavírat a omezovat exportní příležitosti České republiky například dovozním clem a podobně, možná bychom si měli udělat rychlou analýzu a diskusi s resorty zahraničí a průmyslu a obchodu, jestli nebudeme přehodnocovat naši prioritu,\" řekl na dotaz ČTK Jurečka.

Zemědělští diplomaté už působí v Saúdské Arábii, Číně, Rusku a Srbsku. Nově by měli nastoupit do Washingtonu, Tokia a Bejrútu.

Země, ve kterých agrární diplomati působí nebo tam působit začnou, mají exportní potenciál pro české výrobky. Například od amerického trhu si ministerstvo slibovalo posílení odbytu u piva, chmele, cukrovinek, bioproduktů, zdravé výživy a košer potravin. Libanon má potenciál pro růst vývozu mléčných produktů. Japonsko je podle ministerstva jedním z největších dovozců potravin na světě, je tak vhodným odrazovým můstkem pro další exporty do Asie.

Podle dřívějších vyjádření chce ministr mít vyslance i v dalších zemích, měli by však spíš postavení obchodních zástupců. \"V Kazachstánu a Gruzii už máme vytipované lidi a řešíme s nimi smlouvu,\" řekl dříve Jurečka.

Formálně jsou diplomaté podřízeni velvyslanci v dané zemi, metodicky spadají pod ministerstvo zemědělství. Finanční náklady na každou z pozic vyjdou na 3,5 milionu korun ročně.

Mezi požadavky na pozice diplomatů byly u původních výběrových řízení kromě ukončeného vysokoškolského vzdělání nejlépe ekonomického směru minimálně tři roky praxe v mezinárodním obchodu či v obchodní politice. Agrární diplomaté musejí také dosáhnout požadovaného stupně znalosti dvou cizích jazyků a prokázat znalost teritoria. Podmínkou je také bezpečnostní prověrka na stupni T.