Sudové víno nebude podle novely možné prodávat jinde než u výrobců nebo dovozců. Výrobcem bude i ten, kdo si víno nechá vyrobit. Vinotéky, které prodávají víno jako sudové a které nebudou příjemcem nebaleného vína či výrobcem, budou muset používat znovu nenaplnitelné nádoby s jednorázovým uzávěrem, třeba láhve nebo bag-in-boxy. Zakazuje se i prodej z automatů.
Novela rovněž přikazuje použití trikolóry na láhvi, a to u vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením a vyrobeného z hroznů sklizených v Česku. Vlastnosti logotypu má upravit vyhláška ministerstva zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) povinné značení kritizoval. Podle něj by mělo zůstat na vinařích, zda chtějí logotyp na lahev umístit.
Novela vinařského zákona také zvyšuje pokuty až na 50 milionů korun, nyní jsou desetinové. Určuje také to, že dovozci budou muset do 12 hodin nahlásit státu import vína, poté nechat víno deset dnů ve skladu, aby mohlo být zkontrolováno. Novela rovněž reaguje na nová evropská nařízení, která opět umožňují rozšiřovat plochy vinic a upravují jejich obnovu.
Poslanci přijali novelu s úpravami Senátu. Podle první z nich vinotéky, které se nezaregistrují jako příjemci či výrobci vína, budou mít šanci prodávat sudové víno do konce příštího roku. Původní sněmovní verze jim dávala půl roku. Výrobci či příjemci vína podle další senátní úpravy budou moci nahlásit provozovny s prodejem sudového vína do šesti měsíců místo do 60 dnů od účinnosti zákona.
V Česku se v posledních letech vyrobilo každoročně v průměru kolem 645.000 hektolitrů vína. Dvě třetiny z toho připadají na bílé víno, zbytek je červené. Například v roce 2015 se podle celních statistik téměř 1,4 milionu hektolitrů vína do Česka dovezlo a 107.800 hektolitrů vyvezlo. Podle studie, kterou si nechal vypracovat Svaz vinařů ČR, skončí každoročně 100 milionů litrů vína nezdaněno, stát tak přichází ročně zhruba o 2,5 miliardy korun. Studii však dlouhodobě rozporuje Sdružení obchodníků s vínem a vinoték.