Obce s dluhy mají nový zákon za zbytečný, splácejí prý bez potíží

Zákon zavádí nástroje proti zadlužování veřejných rozpočtů. U 502 obcí či měst z 6248 v ČR převyšoval jejich dluh ke konci roku 2015 průměr jejich příjmů za poslední čtyři roky o více než 60 procent. To je hranice stanovená novým zákonem. V případě překročení tohoto limitu má obec dluh podle nastavených pravidel snižovat, jinak jí hrozí krácení podílu na sdílených daní.

Starostové ale často zdůrazňují, že vysoký poměr dluhu k průměru příjmů neznamená nezdravé hospodaření. Poukazují také na to, že pokud by obce nehospodařily zodpovědně, nezískaly by úvěry u bank. Někteří míní, že by bylo hloupé nevyužít při investování současných nízkých úroků. S parametry zákona, který v pondělí podepsal prezident republiky, řada z nich nesouhlasí a čeká na jeho výklad a prováděcí vyhlášky.

Na seznamu 502 obcí jsou většinou malá sídla s desítkami nebo stovkami obyvatel. Dluh navíc často přesahuje stanovenou hranici jen o několik procent. Naopak třeba v Karle na Svitavsku to je hned 446 procent. Podle starosty Pavla Pavliše ale žádné riziko nehrozí, obec si před lety postavila větrnou elektrárnu a úvěr splácí z jejích výnosů.

Vysoké, podle starosty Jiřího Jílka ale jen zdánlivě rizikové, je zadlužení Bělé nad Svitavou na Svitavsku. Obec vybudovala s pomocí dotací ve třech domech 36 sociálních bytů, na stavbu si půjčila asi 22 milionů korun. Úvěr umořuje z nájmů. Stejně řeší zadlužení i v Dolním Třeboníně v Jihočeském kraji. Obec si půjčila na výstavbu více než 300 nových bytů, půjčku ale splácí z nájemného a rozpočet tím nijak zatížen není.

Úvěry obce použily hlavně na spolufinancování dotacemi podpořených investic. Mezi projekty jsou kanalizace, vodovody, centrální výtopny na biomasu, nové byty, čistírny odpadních vod nebo rekonstrukce škol, školek či obecních úřadů.

Z větších měst je na seznamu například Ústí nad Labem. Poměr dluhu k příjmům tam ke konci roku 2015 činil 80,29 procenta. \"Pokud tento zákon nabude účinnosti, tak se to našeho města v roce 2017 již nijak nedotkne. Město dlouhodobě snižuje své zadlužení každoročně o více jak o pět procent,\" řekla ČTK mluvčí radnice Romana Macová. Ústecký magistrát nyní zpracovává zprávu o dopadech a rizicích v souvislosti se zákonem. Mluvčí podotkla, že zatím není podrobný výklad, a nelze tedy předjímat.

V účinnost zákon vstoupí zřejmě v únoru, opatření pro samosprávy mají začít platit od příštího roku. Normu kritizovali někteří senátoři, podle nichž zasahuje do ústavního práva obcí ohledně jejich hospodaření. Chystají kvůli tomu podnět Ústavnímu soudu. Za protiústavní považuje zákon také Svaz měst a obcí, může podle něj ochromit fungování samospráv. Chtěli se obrátit na prezidenta, aby ho vetoval. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale názor na neústavnost nesdílí a obavy z ohrožení hospodaření obcí označil za nesmysl.