Přímé zahraniční investice zahrnují převážně zahraniční fúze a akvizice a investice do začínajících firem, takzvaných start-upů. Jsou indikátorem globalizace a potenciálně signálem růstu firemních dodavatelských řetězců a budoucích obchodních vazeb.
Přímé investice v USA loni vzrostly o 11 procent na 385 miliard USD. Británii, která skončila druhá, se loni podařilo přilákat investice za 179 miliard USD, což byl téměř šestinásobek proti roku 2015. Výrazně k tomu přispěly tři velké dohody. Třetí Čína pak loni získala přímé investice za 139 miliard USD.
Příliv investic do Indie a zemí Afriky loni klesl o pět procent, zatímco příliv investic do Latinské Ameriky byl nižší o 19 procent. Příliv přímých zahraničních investic do Evropy se snížil o 29 procent.
Na letošní rok UNCTAD očekává růst objemu investic o deset procent, výhled je ale zatím nejistý. Odhad vychází z očekávaného růstu globální ekonomiky a z růstu cen komodit. Výhled ale komplikuje nejistota související s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa a vývoj plánů Británie na odchod z Evropské unie.
Čína se loni poprvé stala čistým zdrojem přímých zahraničních investic. Loni byla třetím největším vnějším investorem, hodně nakupovala v Brazílii, Německu a ve Španělsku. Po několika letech prudkého růstu však letos může růst investic směřujících z Číny zpomalit, a to kvůli politice, která má omezit odliv kapitálu, poznamenala agentura Reuters.