3x o protekcionismu Donalda Trumpa

Protekcionismus je lákavý nástroj jak ochránit domácí průmysl. A Donald Trump je jeho velkým zastáncem. Ostatně s heslem America First a slibem, že americké továrny vrátí práci americkému lidu, vyhrál volby. Volný obchod a mezinárodní obchodní vztahy nejsou totiž férové k americké ekonomice a poškozují ji. Na druhou stranu prosazovat protekcionistická opatření v dobách globalizace a všeobecné liberalizace světového obchodu je značně originální přístup. Protekcionismus je totiž často hrou s mínusovým součtem. Ztrácí nejen státy, před kterými protekcionismus chrání, ale často hodně ztratí i ekonomiky, která protekcionistická opatření přijala.

(1) Trocha historie: Smooth-Hawley a 59 %

USA už jednou podobnou lekcí protekcionismu prošly, když byl ve třicátých letech v souvislosti s Velkou ekonomickou krizí představen Smooth-Hawleyho zákon stanovující celní tarify pro dovážené zboží. Tento zákon můžete najít dneska v učebnicích ekonomie jako exemplární případ toho, jak neprovádět obchodní politiku. Tarifní cla se po přijetí zvedla zhruba o 20 % a některé celní zatížení dosáhlo až 59 %. Ze začátku se zdála taková ochranářská strategie jako úspěšná, vedla k omezení dovozů a zvýšení příjmů z cel. Dlouhodobě ale tato obchodní politika přinesla snížení nejen importů, ale především snížení exportu o dvě třetiny a také nejspíš prodloužila a prohloubila ekonomickou krizi ve USA na začátku třicátých let. Došlo k výraznému zvýšení nezaměstnanosti a celkovému útlumu hospodářství.

Je sice otázkou, zda to bylo důsledkem zvýšeného celního zatížení, ale je jisté, že Smooth-Hawleyho zákon k zlepšení situace v žádném případě nepřispěl. Proto také došlo k jeho opuštění ještě v první polovině třicátých let. Mnozí analytikové a ekonomové i dnes označují právě nárůst protekcionismu v americkém zahraničním obchodě za jeden z nejvýznamnějších faktorů, které ovlivní růst či pokles americké ekonomiky v dalším desetiletí. Nejen během Trumpova volebního období, ale nejspíš i během dalších let.

(2) Hodně globalizace: a nový protekcionismus?

Cílem novodobého Trumpova protekcionismu je vrátit práci americkým lidem. Tedy omezit výrobu amerických firem v jiných zemích a znovu vrátit továrny a dělnické profese do vlastní země. Otázkou je, jestli toto je cesta, kterou se v dobách znalostní ekonomiky a globalizace vydat. Za prvé se tím amerických firmám omezí přístup na pracovní trhy s levnou pracovní sílou, což nejspíš povede k růstu nákladů a cen vyráběného zboží. A za druhé se tím do americké ekonomiky vrátí znovu dělnické profese. Tedy práci, kterou díky technologickému pokroku a robotizaci bude v budoucnu stejně vykonávat stále méně a méně lidí. Ostatně posledních pár let roste v USA produktivita práce, roste celková produkce, ale zaměstnanost ve výrobních sektorech se neustále zmenšuje. Navíc uvalením tarifů se omezi obchod nejen mezi USA a zaostalými zeměmi, ale také s dalšími vyspělými trhy a nejspíš to bude mít vliv i na přenos technologií a výsledků vědy a výzkumu.

• Trump po GM pohrozil vysokými cly na dovoz aut z Mexika i Toyotě
• Trump hrozí vysokým clem na dovoz aut z Mexika i automobilce BMW
• 8 věcí, co můžeme čekat od nového amerického prezidenta

(3) Stará dobrá Evropa: německé vývozy

Z členských států EU by při zavedení a růstu dovozních cel do USA bylo nejvíce postiženo Německo. Exporty do USA představují zhruba 13 % všech exportů EU a Německo vyváží celou třetinu všech EU exportů do USA. Pro Německo se právě americký trh stal nejdůležitější vývozní destinací už v roce 2015, kdy německý export do USA předčil i vývoz do Francie. Zavedení cel a dalších protekcionistických opatření by tak významnou měrou zasáhlo německou výrobu a průmysl.

Při omezení německo-amerického obchodu by ale tratilo nejen Německo. Německé výrobky jsou totiž vysoce konkurenceschopné a technologicky náročné, v podstatě nemají v USA konkurenci na stejné technologické úrovni. Omezení tohoto obchodu náročného na vědu a výzkum by tak pravděpodobně mělo vliv i na technologický vývoj v automobilovém a strojírenském průmyslu v USA. Protekcionismus chránící americké automobilky by tak paradoxně mohl přispět k jejich dalšímu oslabování v celosvětové konkurenci. Přeneseně by mělo omezení německého vývozu do USA vliv i na Českou republiku, která je z velké části subdodavatelskou zemí pro německý průmysl.