Svěřenské fondy primárně řeší rodinné situace,ve světě jsou běžné

Svěřenské fondy jsou obdobou nadace a dávají lidem možnost na generace dopředu spravovat osobní nebo firemní dědictví. Kvůli zákonu o střetu zájmů dnes oznámil ministr financí Andrej Babiš (ANO), že vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol právě do svěřenských fondů. Správci fondů jsou předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a právník Alexej Bílek. Dohled nad nimi bude vykonávat tříčlenná rada, jejíž členkou je i Babišova životní partnerka Monika Babišová.

\"V okamžiku, kdy zakladatel převede majetek do svěřenského fondu, k němu pozbývá nejméně po dobu trvání svěřenské správy vlastnická práva. Svěřenský fond přitom nemá právní osobnost, což však zároveň vůbec nebrání tomu, aby ten, kdo majetek do fondu vyčlenil, tento majetek užíval, a je-li také správcem fondu, o něm i rozhodoval,\" uvedl Michael Dobrovolný ze společnosti SMART Office & Companies. V případě Babiše v současném legislativním prostředí nejsou jiné reálné způsoby, jak danou situaci řešit, dodal Dobrovolný.

Argumentem pro vznik svěřenského fondu jsou podle asociace nejčastěji komplikace při řešení dědictví. Například pokud rozvedené páry nechtějí, aby v případě jejich úmrtí získali kontrolu nad majetkem jejich bývalí partneři, nebo pokud mají rodiče problémové dítě a pomocí fondu chtějí zajistit \"přeskočení generace\" a odkázat tak majetek vnoučatům. Častým způsobem využití je také zajištění majetku pro děti se zdravotním postižením.

Další skupinou jsou svěřenské fondy, které fungují jako pojítko mezi rodinou a podnikáním. Samotné podniky typicky do vlastnictví svěřenských fondů ale nespadají. \"V této skupině jsou zastoupeni jednak podnikatelé, kteří fondy využívají na ochranu rodinného majetku před obchodními riziky. Ještě silněji vyznívá role svěřenského fondu v situaci, kdy majitel firmy zajišťuje přechod vlastnictví a řízení podniku v případě jeho úmrtí,\" řekl ČTK již dříve James Turnbull z asociace.

Prostřednictvím svěřenského fondu je možné podle expertů obejít právě novelu zákona o střetu zájmu, která zakazuje společnostem, ve kterých má některý z veřejných funkcionářů více než čtvrtinový podíl, ucházet se o veřejné zakázky a přijímat dotace z veřejných rozpočtů. Zákon míří podle jeho kritiků právě na Babiše, který dosud vlastnil skupinu Agrofert včetně mediálního domu Mafra a rozhlasovou stanici Impuls a televizi Óčko.

Konsolidovaný zisk Agrofertu předloni vzrostl na 8,6 miliardy korun. Konsolidované tržby činily 167,1 miliardy korun. Čísla zachycují výsledky 218 firem koncernu, 38 společností nebylo zařazeno z důvodu nevýznamnosti. Neoficiální odhady oceňují tržní hodnotu Agrofertu až na 100 miliard korun.