\"Vyzýváme vládu ČR, aby urychleně přijala návrh na navýšení personální kapacity ministerstev zahraničí a vnitra za účelem zrychlení vyřizování vyššího počtu žádostí o zaměstnanecké karty a pomohla firmám zajistit potřebné chybějící personální zdroje k zabezpečení výroby a služeb,\" zní hlavní požadavek zástupců byznysu.
\"Vzhledem k rekordně vysoké zaměstnanosti v ČR není možné volná pracovní místa obsadit českými uchazeči. Proto se firmy obrací do zahraničí. Pokud se vláda rozhodla, že jim v tom pomůže, nemůže přeci ignorovat nefungující situaci. Firmy potřebují zaměstnance nyní, ne za půl roku. Do té doby můžou naše firmy přijít o zakázky, zákazníky a brzy budou řešit opačný problém, než je nábor zaměstnanců,\" uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Nepružnost orgánů například v porovnání s Polskem je podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého až zahanbující. \"Dlouhodobě nás Ukrajinci samozřejmě nezachrání, ale krátkodobě mohou pomoci. Vláda pro to však musí něco udělat,\" poznamenal.
Ministerstvo zahraničí od února zvýšilo měsíční kvótu pro přijímání žádostí o pracovní povolení pro Ukrajince z 320 na 400. Pokud vláda schválí personální posílení generálního konzulátu ve Lvově, kvóta se zvedne na 800. Vláda od listopadu 2015 schválila dva projekty, jejichž cílem je usnadnit příchod Ukrajinců do českých firem. Zaměstnavatelé si opakovaně stěžovali na to, že i tak je vyřizování pracovních povolení zdlouhavé.
Hospodářská komora v lednu uvedla, že firmám se podle dat úřadů práce nedaří obsadit více než 130.000 volných pozic. Největší poptávka je po obráběčích, svářečích, montážních dělnících, skladnících, obsluhách vysokozdvižných vozíků nebo řidičích nákladních vozidel. České firmy ale postrádají i švadleny, pekaře, pěstitele nebo tiskaře.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) loni v květnu upozornil na to, že obsadit statisíce míst Ukrajinci nebude možné. Počet vyřízených pracovních povolení pro rok 2016 tehdy odhadl na 5000.