Důvodem vyšší lednové inflace byl podle Komárka zejména rychlejší než očekávaný růst korigované inflace bez cen pohonných hmot. V tomto ukazateli jádrové inflace se již delší dobu pozitivně projevuje pokračující růst domácí ekonomiky, zvyšující se dynamika mezd, obnovený růst výrobních cen v eurozóně a v posledních měsících též cenové dopady zavedení elektronické evidence tržeb ve stravování a ubytování.
V menší míře se na vyšší než prognózované inflaci podílely ceny potravin a regulované ceny. Lednový růst cen pohonných hmot odpovídal očekávání ČNB. Také prognóza dopadů změn nepřímých daní se naplnila.
Zveřejněná data představují mírně proinflační riziko prognózy ČNB, která předpokládá používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny letošního roku, upozornil Komárek. Podle této prognózy se inflace dále zvýší do horní poloviny tolerančního pásma cíle. Na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině příštího roku, se bude k dvouprocentnímu cíli vracet shora.
Domácí náklady nadále znatelně porostou především vlivem zvyšujících se mezd. Spolu s obnoveným růstem cen průmyslových výrobců v eurozóně to podle Komárka povede k dalšímu zvýšení jádrové inflace. V opačném směru bude od poloviny letošního roku působit očekávané posílení kurzu koruny.
Podle prognózy ČNB inflace na horizontu měnové politiky, tedy na na počátku roku 2018, mírně přesáhne dvouprocentní cíl.