Pět dní pracovních a dva dny víkendové. Takový je obvyklý týden každého z nás. 8 hodin denně v práci od pondělí do pátku. Nebývalo tomu ale tak vždycky, klasický pracovní týden vznikl zhruba před sto lety. Do té doby lidé pracovali běžně 14 hodin denně a bez přestávky na víkendový odpočinek. Industrializace a průmyslová revoluce přinesla práci v továrnách a téměř neomezený pracovní týden, běžné bylo pracovat více než 60 hodin týdně, většinou od pondělí do soboty. Teprve začátkem dvacátého století se začala pracovní doba zkracovat. Bylo to dáno vznikající právní regulací a také činností odborů. Výdobytek 40hodinového pracovního týdne jsme získali někdy v polovině 20. století.
Vývoj pracovní doby ve Francii od roku 1870, počet průměrně odpracovaných hodin za týden
Kolik práce týdne potřebuje ekonomika ve 21. století?
Není ale na čase klasický 40hodinový týden opustit? Přeci jenom od industrializované ekonomiky jsme se v několika posledních desetiletích výrazně posunuli ke znalostní a informační ekonomice. Spoustu mechanické a fyzické práce převzaly stroje a automatická výroba. Hodnota lidské práce se proměnila. Jejím hlavním cílem už není něco fyzicky vytvořit a vyrobit. Hodnotou lidské práce je spíše něco vymyslet. Místo práce s rukama stále více pracujeme hlavou. Na fyzickou práci máme stroje, zatímco na kreativní tvoření zatím umělá inteligence nestačí.
Z klasické industrializované ekonomiky jsme se také přesunuli do časů, kdy je ekonomika tažena službami. A především technologickým pokrokem, který je opět dán kreativitou a individuálním myšlením. Místo standardizace, kterou zvládnou stroje, je náplní lidské činnosti kreativita a inovace. Není proto na čase změnit i vnější nastavení práce? Není přežitá klasická pracovní doba a 40hodinový pracovní týden?
Čtěte také:
- Zaměstnanecké výhody nové generace: 5 hodin denně a neomezená dovolená
- EU: Jak vysoké jsou mzdové náklady
- Zaručený minimální příjem v Česku? V aktuálních podmínkách méně než 7000 Kč
Nejspíš ano. Zaprvé díky technologiím už není práce vázána pouze na jedno místo. Práce z domova, práce na cestách nebo práce kdykoliv během dne a odkudkoliv, to všechno je dneska možné díky internetu a telefonům, technologiím pro komunikaci i pro zvyšování efektivity práce. A je pravda, že velké množství soukromých společností k takové organizaci pracovního času svých zaměstnanců přistupují. Stále častější je také pracovat spíše na projektech a střídat období velkého pracovního vytížení s volnem. Vyjímkou není ani to, že zaměstnanci si sami organizují pracovní dobu, takže vlastně takové to klasické od 9 od 5 pět dní v týdnů už dávno neplatí.
Nově je ale také možné vysledovat změny v nastavení celé společnosti. Zákonné ukotvení 40hodinového pracovního týdne se stává určitým přežitkem.
- Ve Švédsku, konkrétně v Göteborgu, realizovali v nedávné době pilotní projekt 6hodinové pracovní doby u zaměstnanců města, například u sociálních pracovnic a zdravotních sester. Kratší pracovní den zvýšil nejen kvalitu osobního života zaměstnanců, ale také jejich výkonnost během pracovní doby. Zvýšila se hodinová efektivita práce a zlepšil se jejich vztah ke klientům. Z dlouhodobého hlediska se ovšem tento experiment ukázal jako příliš náročný pro rozpočet města.
- Pilotní projekty garantovaného příjmu zase testují, jaké by to bylo, kdyby občané měli garantovaný určitý minimální příjem, a vlastně by tak nemuseli pracovat vůbec. Zkouší to ve Finsku, jsou schválené politické plány i ve Francii nebo v Nizozemí, plánuje se projekt financovaný ze soukromých zdrojů v Kalifornii, o zkušebním projektu uvažuje i kanadská vláda.
- V České republice nakousla zatím podobnou debatu TOP09 ve svém novém volebním programu Vize 2030. Čtyřdenní pracovní týden představuje alternativu pro klasický 40hodinový pracovní týden. S tímto řešením předběžně vyjádřily souhlas i odbory. Digitalizace a celková automatizace ekonomiky by takové řešení umožnila.
- Čtyřdenní pracovní týden si vyzkoušeli v Utahu. V jejich případě ovšem pouze přeorganizovali pracovní dobu, státní zaměstnanci měli pracovní dobu stanovenou na čtyři dny a 10 hodin denně. V pátek pak byly úřady zavřené. V současné době to ale už neplatí a úřady jsou otevřené opět pět dní v týdnu.
Tyto projekty jsou většinou omezené na určitou lokalitou a jsou označovány jako přechodné, zatímco testují vývoj produktivity a náklady, které by omezení pracovní doby přineslo. Je také nutno poznamenat, že v soukromé sféře funguje omezená pracovní doba mnohem lépe. Ostatně rostoucí trend využívání home office a práce na dálku ukazuje, že pokud si zaměstnanec sám organizuje práci a je zavázán spíše výsledky, tak snížení pracovních hodin během týdne většinou neovlivní celkový zisk zaměstnavatele.
Od 40hodinového k 15hodinovému?
Na druhou stranu ale zkušební projekty ve státní sféře se zatím jeví jako příliš nákladné a dlouhodobě neudržitelné. Je ovšem nutno říct, že podobně se v době před sto lety jevil i přechod ke 40hodinové pracovní době. Proti tomu se tenkrát výrazně bouřili především velcí zaměstnavatelé, kteří v tom viděli ohrožení pro množství celkové výroby a pro zisk. Během první poloviny dvacátého století se ale stala 40hodinová pracovní doba určitým standardem. Jak dlouho bude trvat změna v současném nastavení pracovního týdne? Ostatně už John Maynard Keynes, jeden z největších ekonomů minulého století, dávno předpověděl, že 21. století bude dobou 15hodinového pracovního týdne. Současní ekonomové zase často argumentují, že kratší pracovní doba zlepší nejen kvalitu života jednotlivců, ale také přinese efektivnější ekonomiku, která bude ekologicky udržitelná. Kdy nás tedy čeká konec 40hodinového pracovního týdne?
Kolik se pracovalo průměrně v EU v roce 2015 na plný úvazek?
Druhá kapitola „Racka“: GAZ 14 Čajka měl fádnější exteriér a neslavný osud
Interiéry poctivých ojetin rozezná pouze odborník. Patříte mezi takové znalce? Kvíz vám to ukáže
Startování bez klíče i pomocí hlasu. Díky českému Xmartonu jsou auta ještě chytřejší, inteligentní může být i vůz ze 70. let, říká jeho šéf
Škody i čínské elektromobily ostrouhaly. Oficiálně nejlepším autem Evropy může být Duster nebo laciný Citroën
Stočený tachometr je dost drahý problém. Jen Poláci kvůli tomu vyhodili 30 miliard z okna
