Při neplnění cílů, které stanovila Evropská unie do roku 2018, mohou být peníze přesunuty mezi jednotlivými programy i mezi jednotlivými zeměmi. Tato rezerva činí 38,6 miliardy korun, tedy zhruba šest procent z celkově přidělených 648 miliard korun. Objem výzev i podíl smluvně zajištěných prostředků je tak počítán z 609,4 miliardy korun.
\"I přes určitý pokrok je však z pohledu ministerstva pro místní rozvoj (MMR) potřeba zvýšit tempo čerpání. Je na místě uvést, že samotné ministerstvo z pozice Národního orgánu pro koordinaci situaci nemůže napravit a neslibuje zázraky, ale předkládá analýzy a návrhy na řešení vládě a odpovědným řídicím orgánům,\" uvedla Šlechtová.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka předpokládá, že na příští radě Šlechtová předloží takzvaný semafor, kde budou operační programy rozděleny podle toho, jak je v nich čerpání dotací ohroženo. \"A když se něco objeví v té ohrožené části, tak budeme dělat všechno pro to, aby Česká republika o žádné peníze nepřišla. Ne všechny programy mají výsledky stejné. Chci ocenit operační programy Zaměstnanost, Rozvoj venkova a Doprava. Ty jsou v tuto chvíli na špici,\" uvedl. Nejhůře je na tom podle něj program Praha - pól růstu ČR. \"Ale bavili jsme se o číslech k 28. únoru. Jak Praha informovala, tak na začátku března se podařilo některé parametry zlepšit,\" dodal.
V minulém programovém období mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun, z toho 26,4 miliardy zůstalo nevyčerpaných.
Radu pro ESIF zřídila vláda v roce 2013 jako poradní orgán v koordinaci pomoci poskytované Evropskou unií. Stálými členy rady jsou předseda vlády, ministři pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu, školství, mládeže a tělovýchovy, dopravy, životního prostředí, práce a sociálních věcí a zemědělství a primátorka hlavního města Prahy. Rada se letos sešla poprvé, celkově šlo o 15. jednání.