Americký Fed zvýšil základní sazbu o čtvrt procentního bodu

Měnový výbor po svém dvoudenním zasedání také uvedl, že další zvyšování sazeb bude \"postupné\". To podle agentury Reuters potvrzuje dosavadní záměr zvýšit v letošním roce tuto sazbu celkem třikrát. Zvyšování sazeb by se mohlo v největší světové ekonomice začít promítat do mírného růstu nákladů na firemní a spotřebitelské úvěry.

Investoři podle Reuters odhadovali pravděpodobnost čtvrtprocentního zvýšení sazby, která určuje rozpětí úroků z jednodenních mezibankovních úvěrů, na 95 procent. Pozornost finančních trhů se nyní zaměří na to, jak se krátce po zasedání šéfka Fedu Janet Yellenová vyjádří k tempu budoucího zvyšování sazeb.

Dnešním krokem se Fed těsně přiblížil k širšímu pásmu, v němž obvykle operoval v minulých desetiletích, než základní sazbu za finanční krize v roce 2008 srazil v podstatě na nulu a začal ekonomiku podporovat i nákupy dluhopisů. Poprvé od té doby Fed sazbu zvýšil v prosinci 2015 a podruhé o rok později.

K dalšímu zvýšení úvěrových nákladů v ekonomice tlačí Fed růst inflace a vývoj na trhu práce. Inflace spotřebitelských cen vzrostla v únoru podle dnešních údajů na nové pětileté maximum 2,7 procenta a údaje z trhu práce za leden a únor ukázaly silné přírůstky nových pracovních míst spolu s poklesem míry nezaměstnanosti. Americké akcie od listopadových voleb výrazně rostou a nízká nezaměstnanost tlačí vzhůru mzdy.

V poslední době umožnil snadnější zvyšování úroků i zlepšený výhled světové ekonomiky. Hospodářský růst v eurozóně se mírně zrychluje a čínská ekonomika se jeví stabilněji než před rokem.

Fed od prosince několikrát signalizoval, že letos bude úroky zvyšovat rychleji než do té doby, zhruba tempem třikrát ročně. Bude to ale záviset na tom, zda ekonomika udrží sílu a inflace se bude vyvíjet podle předpokladů. Dnes Fed odhadl, že takzvaná jádrová inflace, která nezapočítává ceny potravin a energie, letos dosáhne 1,9 procenta. Odhad letošního růstu ekonomiky zůstal beze změny na 2,1 procenta.