Důsledek prvenství v pití piva? Také rakovina

Na brněnské Fakultě sportovních studií (FSpS) se badatelé v posledních letech věnovali studiu vztahů mezi výživou a různými aspekty lidského zdraví. „Výsledky byly skutečně překvapující,“ popisuje hlavní autor projektu Pavel Grasgruber.

• Jaké je zdanění piva v zemích EU?
• Jak vysoká je spotřební daň u tvrdého alkoholu v Česku i ve světě?
  

Víno a kouření

„Zásadním zjištěním je, že naše výsledky souhlasí s nedávnými metaanalýzami, které jako největší riziko srdečních chorob identifikovaly vysokoglykemické (složky pokrmů, po nichž se rychle zvýší hladina cukru v krvi a pokud nadbytečný cukr není spálen třeba fyzickou aktivitou, tak se může i přeměnit na tuk a uloží do zásob) sacharidy, konkrétně cukry z obilovin a brambor,“ doplňuje Pavel Grasgruber. Za zmínku jistě stojí, že jako další riziko se vynořují sacharidy ve fermentované podobě, tedy destilovaný alkohol. Brněnská studie nicméně podporuje obecně rozšířený názor, že střídmá konzumace červeného vína může být pro kardiovaskulární systém přínosem. „Tento příznivý účinek se spojuje s ovocnými barvivy - flavonoidy, takže určitě uděláte lépe, když místo vína budete konzumovat ovoce a nebudete zbytečně riskovat jiné choroby spojené s konzumací alkoholu,“ upozorňuje Grasgruber. „Naše studie rovněž potvrzuje negativní efekt kouření, i když ten je patrný jen u mužů a nikoli u žen, které kouří daleko méně a navíc v bohatých zemích s vysokým výskytem ochranných faktorů.“

Slunečnicový olej a „zdravé“ obiloviny

Dalším výsledkem studie je zjištění, že čím více zkonzumujeme tuků a živočišných bílkovin na úkor sacharidů, tím pro naše srdce lépe. Proto také mají evropské národy s nejvyššími průměrnými hladinami cholesterolu nejnižší riziko nemocí srdce. „Z individuálních potravin se jeví jako nejpříznivější konzumace ovoce, především citrusů, mléčného tuku, sýrů, tvarohu, a stromových ořechů, zřejmě hlavně vlašských. Je to vlastně klasická ‚středomořská strava‘. Významnou pozitivní roli patrně hrají také jiné zdroje tuků – olivy a jiná olejnatá semena, a v severní Evropě i ryby,“ říká Pavel Grasgruber. Zároveň upozorňuje na další zjištění: rafinovaný slunečnicový olej může být výjimkou. „V současnosti odborníci o slunečnicovém oleji hodně diskutují, protože se připouští, že rostlinné oleje s vysokým obsahem kyseliny linolové mají prozánětlivé účinky. Jiní lékaři s tím ale nesouhlasí. Podle mého názoru bychom se raději měli slunečnicovému oleji vyhnout, než bude tento problém vyřešen,“ varuje Pavel Grasgruber.

Pochybné pivní prvenství

Poznatky brněnských vědců také více přiblížily vztahy mezi rakovinami zažívacích orgánů, alkoholem a tepelným zpracováním potravin. „Mezi riziky těchto rakovin trůní na prvním místě alkohol. Za ním teprve následují potraviny spjaté s tepelným zpracováním jídel: sádlo, vejce a sójový olej. Maso je až na třetím místě, což indikuje, že problémem není maso samotné, ale jeho kuchyňské zpracování.“

Česká republika má v současnosti medailové pozice v Evropě ve výskytu rakoviny slinivky, ledvin, tlustého střeva a žlučníku. „Roli asi hraje i záliba ve smažených a uzených jídlech, ale kardinální příčinou je abnormální spotřeba piva, jíž se bohužel chlubíme. Ve výskytu nádorů slinivky a ledvin jsme dokonce na prvním místě mezi muži i ženami. Přitom se zdá, že rakoviny slinivky a ledvin jsou následkem nárazového pití, protože nejsilněji souvisí se spotřebou alkoholu jen několik málo let před rokem detekce. Také z observačních studií je známé, že rakovina slinivky je spojena s extrémním příjmem alkoholu nad 40 g denně, což reprezentují zhruba 3 piva. A to řada našich pivařů bez problémů zvládne,“ říká Pavel Grasgruber. Pro úplnost dodejme, že nejvyšší výskyt rakoviny ledvin je na Plzeňsku a Českobudějovicku.

Nejmenší výskyt uvedených rakovin je v zemích, kde se hojně konzumuje mléko, zelenina, obiloviny a olivy. Protirakovinné účinky mléka a jogurtů vyplývají hlavně z obsahu syrovátkových bílkovin, které však nenajdeme v sýrech, tvarohu a trvanlivém UHT mléce, kde jsou tepelným ohřevem kompletně zničeny.