Úkolem studi je nalézt dopravně, technicky, ekonomicky a ekologicky proveditelná, územně průchodná řešení pro stavbu vysokoroychlostní železnice, která má Česko propojit se sítí rychlostní železnice v západní Evropě. Jde zatím o první z mnoha kroků, které je potřeba uskutečnit.
Samotné práce na studii, která bude organizována formou porad správce železnice se zhotoviteli potrvá 18 měsíců, další čtyři měsíce jsou pak vyhrazeny pro dokončení dokumentace k vybrané variantě trasy. Tu bude následně ještě potřeba schválit centrální komisí ministerstva dopravy.
Pokud bude definitivně stanovena konkrétní podoba trasy a její technické parametry v roce 2019, počítá SŽDC s dalšími dvěma roky na aktualizaci zásad územního rozvoje dotčených krajů. Vydání územního rozhodnutí pak by mohlo přijít o další dva roky později v roce 2024 a po dalších třech letech by mohl mít státní investor vydané stavební povolení. Výstavba by pak mohla začít v roce 2028 a trvat do roku 2035, kdy by mohl být spuštěn zkušební provoz. Plnohodnotný provoz by pak mohl být zahájen podle předpokladu o rok později.
Tato data jsou ale sestavena na základě dosavadních zkušeností a možností, které investorovi umožňuje současná legislativa, uvedla Šubová. Ve skutečnosti se mohou ještě změnit na základě neočekávaných komplikací. Naopak zkrátit čas by projektu mohla změna stavebního zákona, dodala mluvčí SŽDC.
Vysokorychlostní spojení z Prahy do Drážďan je v úseku do Ústí nad Labem projektováno pro rychlost do 350 kilometrů v hodině. Z Ústí pak má trať pokračovat tunelem pod Krušnými horami, kde se zatím počítá s rychlostí do 200 kilometrů v hodině.
cfr mal