Péťa má dva sourozence. Matka se však nestarala ani o jedno ze svých dětí. Na domluvené návštěvy do Sluníčka vůbec nepřicházela, což Péťovi rozhodně neprospívalo. Chlapeček ji vždy smutně vyhlížel a později plakal. Bylo zřejmé, že Péťa bude potřebovat spoustu času a trpělivosti, aby se vyrovnal s nezájmem matky a dalšími nepříjemnými životními zkušenostmi. Navázali jsme proto spolupráci s paní psycholožkou, která s ním pravidelně pracuje a díky ní i láskyplné péči tet se jeho situace začala nejen stabilizovat, ale dokonce zlepšovat. Po několika týdnech přestal být smutný a plačtivý a začal více komunikovat, dokonce vyrostl, zesílil a začal dohánět vše potřebné.
Přečtěte si celý Péťův příběh na http://www.sos-vesnicky.cz/pro-media/novinky/maly-peta-pribeh-z-sos-slunicka/