\"V roce 2012 bylo zaznamenáno celkem 525 emisí zaknihovaných dluhopisů s nominální hodnotou jedna Kč v celkovém objemu 164 miliard Kč s úrokovou mírou od 1,75 procenta do 18,5 procenta a splatností jeden rok až 50 let,\" napsal v Babiš v důvodové zprávě.
Dani by od příštího roku podléhaly podle Babišovy úpravy obligace, které nakoupili od firem jejich majitelé a lidé ekonomicky propojení. Zdanění by se tedy nevztahovalo například na korunové dluhopisy, které stát nabízel obyvatelům za ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09).
Původně chtěl Babiš připojit svůj návrh k předloze opozičního klubu TOP 09 a Starostů o zvýšení daňové úlevy dárcům krve a o její zavedení pro dárce kostní dřeně. Předkladatelé normu ale na protest proti ministrovu postupu stáhli. Rovněž oni ji předložili znovu.
Možnost vydávání takzvaných nedaněných korunových dluhopisů byla zavedena už v první polovině 90. let, Kalousek ji jako ministr financí využil u státních dluhopisů pro obyvatele. Potom je začaly emitovat i firmy. Babiš nakoupil desetileté obligace s šestiprocentním úrokem, které Agrofert vydal v prosinci 2012.
Z výnosů z takových obligací se nehradí 15procentní daň. Navíc společnosti, které dluhopisy vydávají, si náklady na úroky standardně odečítají od základu daně. Možnost vydávat nedaněné korunové dluhopisy skončily změnou zákona s rokem 2013.
Babišovu novelu nejprve posoudí vláda, má na to měsíc. Teprve potom se jí budou moci začít zabývat zákonodárci. Ministr financí chce, aby Sněmovna normu schválila zrychleně už v prvním čtení. Je však navzdory tomu otázkou, zda se stihne projednat do konce volebního období.